Článek
My jsme si na radu pozvali designéry a pedagogy ze Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku a zeptali se, jak používat barvy v interiéru.
Když nás zaujme barva
Při vstupu do interiéru nás většinou osloví právě barva. Teprve pak vnímáme uspořádání nábytku a jeho tvary. „Barvy vytvářejí atmosféru interiéru a velkou měrou předurčují psychickou pohodu,“ říká Ing. Jan Opitz. Stejně tak může barva do jisté míry měnit vnímání prostoru, prostor opticky prodlužovat nebo zkracovat či přidat na prosvětlení místnosti. Aby byl konečný výsledek dokonalý, je zapotřebí dodržet několik barevných pravidel.
Barvy dělíme na dvě základní skupiny: teplé a studené. K teplým patří odstíny červené, žluté, oranžové či hnědé. Ve své podstatě jsou to barvy povzbuzující.
Mezi studené odstíny patří zelená, modrá, tyrkysová a také šedá barva. Přívlastkem těchto barev je čistota a svěžest. Právě studené barvy mohou na někoho působit sterilně či přísně. „Proto vybírejme barvy se všemi členy domácnosti,“ doporučuje Ing. Luděk Jekl. Každý odstín barvy má i svoji sytost a jas, čímž se také vnímání každé barvy může zásadně změnit.
Atmosféra pokoje a trendy
Atmosféra pokoje, kterou mimo jiné určuje i její barevnost, má odpovídat jeho funkci, takže dětský pokoj, kde se rozvíjejí všechny činnosti dítěte, by měl hýřit barvami. A naopak do ložnice dáme přednost spíš barvě neutrální kvůli klidnému spánku.
Do interiérů se vrací opět bílá výmalba v kombinaci s tmavými a výraznými barvami v malém zastoupení nebo s tapetou nejrůznějších motivů. Jednoduchým a dobře fungujícím řešením je však použití tzv. monochromatického schématu, kde vybereme jen jednu vhodnou barvu a na velkých plochách v interiéru kombinujeme „jen“ její sytost a světlost. Tmavší odstíny mohou plochu zmenšit a světlejší naopak zvětšit.
Tento způsob výmalby použijeme např. ve výrazně obdélníkových půdorysech. Přitom bílá barva některé ze stěn nikdy toto schéma nenaruší a barva podlahy tu může být jako jediná v kontrastu.
Členění místnosti má zásadní vliv také na barevné uspořádání. „Stěny, které tvoří nežádoucí plochy, jako jsou vnější rohy sloupů či překlady, vymalujeme jen v jedné barvě,“ radí Jan Opitz. Prostor tak zůstane opticky kompaktnější. A naopak větší plochu můžeme barevným členěním zmenšit a rozdělit na jednotlivé zóny.
Podlaha a strop
Veliký vliv na barvu místnosti má vedle stěn barva podlahy. To si dostatečně neuvědomujeme, když vybíráme podlahové krytiny do celého bytu bez úvahy o celkové barevnosti a příjemné atmosféře každé místnosti. V případě plovoucích podlah lze obecně říci, že velké prostory tmavší podlaha (např. teak, ořech) uzemní. Naopak velmi světlá podlaha (např. borovice, javor, jasan) by se tu zdála nekonečně velká a v prostoru by tak trochu plavala.
U menší místnosti je lehkost žádoucí, tmavá podlaha by prostor opticky zmenšovala. Zdá se, že zlatá střední cesta barevnosti podlahy (dub, buk, olše) by mohla být bezchybnou volbou, ale chceme-li dosáhnout výraznějšího efektu, použijeme spíš kontrastní barvy podlahy k ostatním zařizovacím předmětům i k barvám stěn.
Barvu podlah tedy řešíme společně s celou barevností interiéru. Strop ponecháme raději bílý, aby prostor zbytečně neztěžkl.
Důležité jsou detaily
I dobře barevně laděnou podlahu a stěny ovlivňují barevné doplňky. Jejich množství a rozmístění může podtrhnout interiér a oživit jej nebo naopak zastínit původní harmonii.
Nový interiér doplňujeme obvykle obrazy, polštáři, vázami či květinami. Jak je to s jejich barevností?
Studeným interiérům prospějí doplňky v teplých, ale i neutrálních barvách.
Stále oblíbenější je již zmiňovaná bílá barva, která barevný interiér nezmění, přesto decentně vynikne a prostor doplní. „Pro větší doplňky vytvoříme zázemí jednoduchého barevného schématu dvou až tří barev nebo monochromatický interiér,“ radí Luděk Jekl.