Kotle na pevná paliva mají stále budoucnost

S blížící se topnou sezonou v mnoha domácnostech pomalu roste nervozita. Ceny plynu a elektřiny se sice dostaly pod „stropy“, které zatím platí do konce roku 2023, co ale přijde v zimních měsících, jak se trh bude vyvíjet, to s jistotou neví nikdo. Nejen proto mnoho lidí, kteří mají kotle na plyn či elektřinu, přemýšlí o pořízení druhého zdroje energie. Nebo o změně zdroje vytápění hlavního. A to na kotel na tuhá paliva, nejčastěji na dřevo nebo pelety.

Ano, kvůli emisím jsou často tyto kotle zatracovány. Kouř z lokálních topenišť totiž patří k největším zdrojům znečištění ovzduší. Zejména na vesnicích a malých městech. Za tím ale stojí staré, neekologické kotle, zejména ty 1. a 2. emisní třídy. „Ty už se dnes nesmí vůbec prodávat,“ říká topenář Radek Černý.

A jak na svých webových stránkách uvádí ministerstvo pro životní prostředí, od 1. září 2024 se tyto kotle prvních dvou emisních tříd nebudou smět v objektech určených k bydlení ani provozovat. Jinými slovy, do uvedeného termínu je majitelé musí vyměnit. Zákaz prodeje platí také pro kotle 3. emisní třídy, provozovat se ale stále mohou.

V současné době vyráběné moderní kotle proto všechny spadají do 4. nebo 5. emisní třídy a splňují podmínky tzv. ekodesignu. Každý údaj přitom specifikuje něco jiného. Emisní třídy nám dávají informace hlavně o složení emisí a účinnosti kotle, evropská norma s označením Ekodesign více specifikuje sezonní účinnost a celoroční provoz kotle s ohledem na jeho emise. O šetrnost provozu moderních kotlů na tuhá paliva ve vztahu k přírodě tak není třeba se obávat.

Výběr mezi kotli je poměrně široký. K dostání jsou modely na dřevo, na pelety, stále i ty na uhlí (v legislativním procesu je zákon, který by mohl od roku 2025 zakázat prodej kotlů na pevná fosilní paliva, tedy na uhlí, jejich provoz ale bude možný i po tomto datu).

Kotle s ručním přikládáním představují cenově dostupné řešení. Některé modely mají velkou násypnou šachtu, takže do nich není třeba přikládat tak často.

Naprostý komfort pak nabízí automatické kotle na tuhá paliva. Díky venkovnímu i vnitřnímu čidlu dokážou v domě udržet stabilní teplotu a je možné je regulovat nejen přímo na kotli, ale také na dálku přes mobil či z počítače. Zásobník na palivo stačí doplnit jednou za pár dní.

Pak jsou zde ještě kombinované kotle – na dřevo a na pelety nebo na uhlí a pelety. Tyto kotle umožňují kombinovat ruční i automatické přikládání i zdroje vytápění.

Abyste mohli topit dřevem, uhlím či peletami, je nutný komín. A ten dnes každý dům nemá. Nebo třeba už není vyhovující. Pokud byste se tedy rozhodli pro topení tuhými palivy, bude nutné vyřešit také tuto otázku.

Pravidelně je pak třeba u komínů myslet na jejich kontrolu a revizi. Podle statistiky HZS ČR totiž vzniklo v roce 2022 na 1245 požárů od komínů, v roce 2021 šlo o 1340 případů. I když se jedná o mírný pokles, dlouhodobě se počty nijak výrazně nesnižují, odborníci proto apelují na pravidelné kontroly, jež jsou zákonem vyžadovanou povinností a díky nimž se minimalizuje riziko vzniku požáru.

Pokud není komín každoročně kontrolován, pak hrozí nejen pokuta, ale v případě škody i její možné neuhrazení pojišťovnou. „Kontrola komínu je nutná k zajištění bezpečného provozu. Je to příležitost k předcházení potenciálním problémům, jako jsou praskliny nebo zanesení kouřovodu,“ vysvětluje Pavel Ulrich ze společnosti Almeva. Kontrolu doporučuje provést minimálně jednou ročně, a to před topnou sezonou.

Kontrola a čištění komínů se tedy provádí pravidelně. S revizemi je to jinak. „Revize je povinná tehdy, dojde-li k připojení nového spotřebiče. Také v případě, že nebyl komín dlouho používán, po výstavbě, popř. rekonstrukci domu nebo v momentě, kdy došlo k vyhoření komínu,“ vyjmenovává Pavel Ulrich. A revize je potřeba také v momentě, kdy dojde ke změně druhu paliva nebo ke vzniku trhlin ve spalinové cestě.