Článek
Chrám v Pečkách byl postaven ve stylu tzv. geometrické secese. Jeho interiér je ovšem zařízen v kubistickém slohu podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který byl spolupracovníkem Josefa Gočára. Chrám tvoří tři hlavní části, je to vlastní kostel, na něj navazující Jeronýmova síň (přednášková síň) a fara. Charakteristické kubistické prvky lze spatřit v celém interiéru, nejvíce jich je ovšem v kostele.

Návštěvníka jako první uvítá sádrová socha Mistra Jana Husa. Je to ve skutečnosti kopie bronzového pomníku, který stojí venku před kostelem a je dílem českého sochaře Stanislava Suchardy.

Interiér kostela navrhl architekt Oldřich Liska v kubistickém stylu.
Návštěvník vstupuje do skromně, ale účelně zařízeného prostředí, které je prosto jakékoli vizuální okázalosti. Právě k tomuto účelu se ukázal kubistický sloh být neobyčejně vhodným. Namísto různě zdobných prvků zaujme nenápadnou hrou nezvyklých lomů linií a ploch, čímž vznikají nejenom nové tvary, ale také významy. V pečeckém kostele je to především opakující se motiv hvězdice, resp. kříže.

Přirozenou dominantou kostela je tmavohnědá dřevěná kazatelna a před ní stojící kamenný stůl Páně.

Stůl Páně je vytvořen ze tří druhů kamene.
Kubismus v architektuře |
---|
Kubismus je jedním ze dvou architektonických směrů, které vznikly v naší zemi, a také pouze u nás lze na stavby v tomto slohu narazit. Kubistická architektura je ve světě velice ceněná. V drtivé většině případů však byly takto stavěny stavby laického charakteru, obvykle rezidenční budovy.V Praze jich lze objevit nejvíce pohromadě, (snad nejznámější je Dům U Černé Matky Boží Josefa Gočára v Celetné ulici). Interiér jubilejního chrámu Mistra Jana Husa v Pečkách je unikátní právě proto, že je stavbou sakrální. Jediným dalším známým objektem určeným k duchovním účelům postaveným a zařízeným v kubistickém slohu, je už jen pražský kostelík v Prokopově ulici č. 216. |

Půdorys vlastní kazatelny má tvar hvězdy.

Charakteristické kubistické rysy má i tabule pro zasunutí čísel zpěvů, které se budou během bohoslužby zpívat.
Dominantním prvkem hlavní lodi kostela je tmavohnědá dřevěná kazatelna a přímo před ní oko diváka zaujme oválný stůl Páně. Jeho základna je vytesána z granodioritu, středová část z pískovce a černá vrchní deska je z leštěného gabra.

V interiéru kostela se všude opakuje stylizovaný vzor kříže.

Přirozeným protipólem ke kazatelně jsou tmavohnědé varhany na kruchtě.
Kromě vitrážových oken osvětlují prostor kostel mosazné secesní lustry. Jejich krásu si však divák nejlépe vychutná při pohledu z kruchty (balkónu s varhanami). Návštěvník zde po vystoupání objeví, že styl varhan hezkým způsobem zrcadlí styl kazatelny. Barvou i dřevěnými obklady.

Interiér kostela mají zájemci možnost si prohlédnout každou neděli po bohoslužbách.

Nejhezčí pohled na interiér kostela je z kruchty.
Jediným nepůvodním, ovšem stylově zcela přesně zapadajícím prvkem v kostele je prosklená přepážka oddělující jej od přednáškové čili Jeronýmovy síně. Původním dělícím prvkem byl prostý závěs, ten ovšem farníci po čase nechali odstranit a nahradili jej elegantnějším mléčným sklem.

Lustry v kostele nejsou kubistické, ale secesní.

Jeronýmova síň pečeckého chrámu.
„Kostel plně slouží svému účelu. Každou neděli, po bohoslužbách, je možné jej navštívit a prohlédnout si jej. Potřebuje ale novou fasádu. Rádi bychom také zpřístupnili věž. Musíme to ovšem nejprve vymyslet tak, aby se do ní nevcházelo přes faru. A také bychom chtěli zprovoznit věžní hodiny,” říká administrátorka sboru Českobratrské církve evangelické v Pečkách Helena Junová a dodává: „Ale to víte, náš sbor je malý, a tak všechno trvá déle, než bychom si přáli.”

Jubilejní chrám Mistra Jana Husa v Pečkách

Pomník Mistra Jana Husa před jeho jubilejním kostelem v Pečkách.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.