Kompost prospívá zahrádce i pokojovým květinám. Vyrábět lze i v bytě

Pokud třídíme odpad, víme, že ho zhruba ze dvou třetin tvoří organické zbytky. V obyčejných koších se tzv. dusí, mokvají a zapáchají.

Když už je nehodláme v domě tolerovat, vyhodíme je do popelnice. Přitom mohou prospět rostlinám, šťavnatému ovoci a zdravé zelenině. Bez použití chemie.

Ideální dobou k založení kompostu na zahradě je podzim. V bytě je to jedno, tam je stálé teplo po celý rok. Správný kompost je plný živých organismů a jako takový má svůj životní rytmus.

Při jarním tání dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teploty k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného přes zimu.

Na jaře zahradní kompost přeházíme na vedlejší kupu. Neodebíráme jej však z horní vrstvy, ale z boku, aby v každé odebrané várce byly všechny naskládané vrstvy!

Každou dávku rozhodíme, aby se hmota provzdušnila. Nahoře je dobré udělat mísu, aby po povrchu nestékala voda.

Přeházený kompost necháme v klidu do podzimu a už na něj nic nepřidáváme. Na místě původního kompostu můžeme založit nový.

Původní kompost na podzim přeházíme opět z boku přes hrubé síto a nezetlelé stonky, větvičky či dřívka přidáme ke kompostu novému.

Kvalitní kompost zraje zhruba rok, lze z něj ale odebírat už po šesti měsících, nejlépe v březnu a dubnu. Zralý kompost poznáme podle lesní vůně. Humusem přihnojujeme záhony, trávník, stromy a keře. V poměru 1:1 se zahradní zeminou je výborný také do květináčů.

Zrání kompostu můžeme uspíšit speciálními přípravky, tzv. urychlovači kompostů. Jde o suché preparáty vyrobené na bázi užitečných přírodních mikroorganismů.

Kompost vzniká rozkladem organického odpadu. Starají se o něj bakterie, plísně, žížaly a další půdní organismy. Vzniká pak produkt bohatý na humus, který se používá ke zlepšení zeminy na zahradě i v domácích květináčích.

Vhodné místo pro kompost je v polostínu, nejlépe pod stromem.

Do kompostu patří jen organický odpad, tj. zbytky zeleniny, ovoce a zahradní odpad, jako např. listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva, dále čajové lístky, kávová sedlina a vaječné skořápky.

Poměr zeleného materiálu, jako jsou listí a zeleninový odpad, k hrubému materiálu, jako drcené větve, by měl být přibližně 3:1. Asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin by měla tvořit základ kompostu.

Druhou vrstvu tvoří promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti), nebo listí.

Nakonec přidáme asi 2 cm mletého vápence (tlející hmota je příliš kyselá) a nezapomeneme na dusíkaté hnojivo. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a vápenec s hnojivem až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1m s půdorysem 1x1 m) nebo kompostéru.

V kompostu nesmí být velké množství vody, po velkých deštích by měla odtéct. Na druhou stranu zase nesmí přeschnout, takže ho v horku zavlažujeme.

Vrch kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř.

Kompost nikdy nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení.

Nechceme-li mít na zahradě klasický kompost, můžeme si pořídit tzv. kompostér. Vyrábějí se z plastu, kovu, dřeva a dělí se na otevřené a uzavřené. Jejich cena se pohybuje od 1000 Kč.

V otevřených kompostérech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (tráva ze sekačky apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech bez větracích otvorů.

Zrání kompostu v otevřených kompostérech probíhá přirozenou cestou za přítomnosti enzymů, bakterií a živočichů (žížaly).

Všechny otevřené kompostéry jsou snadno rozebíratelné, lze vysadit kteroukoli příčku samostatně (např. při vybírání hotového kompostu, nebo při překopávání). Konstrukce je jednoduše montovatelná, bez použití nářadí, díky speciálním zámkům.

Kompostéry lze sdružovat do vícebuňkových kompletů pomocí rozšiřovacích modulů. Rozšiřovací buňky vycházejí pak vždy na 3/4 ceny základního kompostéru, protože obsahují jen 3 stěny a speciální napojovací rohovníky.

Kompostéry z profilovaného žárově zinkovaného plechu jsou v mrazech odolnější než plastové, u nichž dochází k popraskání.

Nevýhodou oproti uzavřeným kompostérům je delší doba zrání a také to, že je vidět na materiál (zbytky), které jsou na kompostu uloženy. Když už je kompost částečně vyzrálý, mezery mezi příčkami můžeme osázet rostlinami (ať už převislými, nebo stojatými – např. i převislé jahody, nebo také cukety, dýně). Kompostér pak pěkně vypadá a přináší i další užitek.

Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn, a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování, zrání trvá tak 4 týdny. Mají jednoduché odklopné víko, plní se shora.

Založit kompost si můžeme třeba kvůli pokojovým rostlinám, i když nemáme zahradu. Existují totiž speciální kompostovací koše a kompostovací sáčky až po kompostéry menších rozměrů, které se dají umístit v bytě nebo na balkoně.

Sehnat je můžeme na e-shopech, či přímo u sdružení Ekodomov v Praze, kde výrobky také testují. Hmota v těchto kompostérech zraje od 2 do 4 týdnů, záleží na okolní teplotě. Čím je teplota vyšší, tím rychlejší je proces zrání. Z jakých výrobků můžeme vybírat?

Kompostovací sáčky, tašky umožňují propouštět vlhkost odpařováním, takže se z bioodpadu nevylučuje výluh a dochází k jeho prosoušení. Tím se také zabraňuje zápachu. Vyrábějí se z kompostovatelného plastu. Jedna role 15 sáčků přijde na 58 Kč, tašky stojí podobně. Prodávají se se speciálními koši v ceně asi 300 Kč.

Kompostovací pytle jsou určeny pro sběr jemného zahradního odpadu (tráva, listí, plevel, piliny, seno, sláma a další drobný odpad ze zahrady a domácnosti). Neměly by být s odpadem skladovány déle než 14 dní, kompostují se i s biologickým odpadem. Patnáct pytlů o objemu 120 l stojí kolem 300 Kč.

Kuchyňské nádoby na odpad z keramiky či nerezu jsou opatřeny uhlíkovým pachovým filtrem, který se vkládá do jejich víka a brání zápachu. Vyměňujeme ho jednou za půl roku. Nádoby stojí od 600 Kč.

Mikrokompostárna (fermentor) je zařízení poháněné elektrickým proudem. Bioodpad se v zařízení míchá, je provzdušňován a zahříván na teplotu 60 °C, aby se zajistila hygiena odpadu. Jednotka je uzavřena a vybavena uhlíkovým filtrem, zcela pohlcujícím zápach. Celý proces je řízen mikroprocesorem. Pojme za měsíc asi 55 kg bioodpadu, což odpovídá produkci zhruba pětičlenné rodiny. Cena od 11 tisíc Kč.

Otočný kompostér ve své zateplené verzi vydrží mrazy kolem –5 °C až –10 °C, respektive v těchto teplotách stále probíhá kompostování. Jde o uzavřenou nádobu (nejčastěji tvaru sudu), kam vhodíme bioodpad a kompostérem zatočíme. Tím dojde k promíchání nového bioodpadu s již tlejícím a zároveň se kompostovaný materiál provzdušní. Existují i dvoukomorové otočné kompostéry, v nichž dochází k nepřetržitému kompostování, aniž bychom čekali na uzrání obsahu. Cena od 3500 Kč podle rozměru.

Vermikompostér využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Umístit jej můžeme kamkoli, kde psychicky uneseme přítomnost žížal v uzavřené nádobě. Ovšem vždy v místnosti, kde se teplota pohybuje mezi 15–20 oC! Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapáchá. Žížaly pracují potichu, bez potřeby elektrické energie a vyrábějí vysoce kvalitní hnojivo. Jestliže ale odjíždíme z bytu déle než na tři týdny, musíme na to žížaly připravit, dát jim dostatečnou zásobu anebo si zajistit někoho, kdo je přikrmí. Cena od 2900 Kč.