Článek
Znečistění pobřežních oblastí je problém, s nímž se potýká spousta zemí, nejenom Keňa. Navzdory tomu, jak rozšířený tento problém je, aktivity, které vedou k odstraňování takto se hromadícího odpadu, jsou zatím stále spíše ojedinělé. Výrobky, které jsou místní lidé schopni z plastů vyrábět, stojí ovšem za pozornost.
Příkladem je Keňan Joel Oenga, jenž na pláži Tiwi v Kwale sbírá plastové odpady, které tam pravidelně přináší příliv. Jde nejen o klasické plastové tašky, ale také sítě, které jinak zbytečně stojí život tisíce ryb, mohou to být rovněž lana a provazy uvolněné z lodí a v neposlední řadě to jsou i stromy a bambus.
„Tím, že odpad zůstává na plážích, ucpává jednak mangrovy, které jsou místem, kde se rozmnožují ryby. A za druhé některé druhy plastů ryby požírají v domnění, že je to potrava. Ve skutečnosti pak ale umírají. A bude-li takto ekosystém zničený, pláž přestane fungovat, přestane být tím, čím má,“ vysvětluje v rozhovoru pro agenturu AP problémy spojené s plastovým odpadem na pobřežích Edwin Mwenga Chokwe, předseda komunitní organizace Clean Mombasa.
Z čeho je tento nenápadný minidomek postavený? Jeho materiál připomínající mozaiku vás překvapí
Podle něj je proto činnost lidí, jako je Joel Oenga, životně důležitá. Jednak pomáhá odstraňovat odpady z pobřeží a jednak by jeho výroba mohla představovat zdroj obživy pro tamní komunitu. Už nyní se místní občas k Joelovi připojí a se sběrem odpadů a výrobou nábytku mu pomáhají.
„Cokoliv přinese příliv z oceánu, chci využít. Neházím to volně někde na souš. Ujišťuji se, že vše, co z oceánu nasbírám, použiji k výrobě něčeho nového,“ říká Keňan. Nasbíraný materiál odváží pravidelně do své dílny a tam vytváří nejrůznější kusy nábytku. Z nalezených provazů tak vznikají například židle.
Potíž ovšem zatím spočívá v tom, že nemá možnost svůj nábytek prodávat, přitom podle jeho odhadů mají jednotlivé kusy cenu cca 200 dolarů (cca 4500 korun). Pokud by si našly kupce, mohl by jeho systém začít fungovat.
„Začalo by to generovat peníze, které by se pak vracely oceánu. Mohl bych zaměstnávat lidi, aby ho uklízeli, a mohl bych se tak postarat o to, aby pláž Tiwi byla zase čistá,“ sní Oenga s tím, že za vydělané peníze by rovněž mohl nakoupit nástroje, které by mu výrobu nábytku usnadnily, a také prostory, kde by nábytek mohl prodávat.
„Vytváří skvělý nábytek, jenž si podle mě zasluhuje chválu. Je to přinejmenším zárukou, že se plasty nebudou vracet do oceánu,“ oceňuje práci svého krajana na webu Africa News Edwin Chokwe.