Článek
Kemp byl přístupný na umělé písečné pláži Centrumeiland v Ijburgu, ve východním Amsterdamu, a byl otevřený po celé léto. Příbytky, které si mohli lidé pronajmout, se lišily svými tvary, využitím i autory. Mnohé z nich by se daly využít i po zbytek roku, například na zahradě.
Kempovací buňky byly spíše menších rozměrů a zpravidla sloužily pro jednoho až dva nocležníky, v nabídce byly ale i rozměrnější stavby pro čtyřčlenné rodiny.
Příbytky ocení hlavně děti, pro které se kempovací buňky stanou i zábavnou prolézačkou.
Některé z nápaditých variací klasických stanových obydlí měly v interiéru jen trampolínu. Jiné byly vyrobeny z recyklovaných materiálů.
Pár buněk mělo dokonce futuristické tvary inspirované vesmírnou architekturou. Nabízely netradiční výhledy do okolí nebo na oblohu oblými kruhovými okny.
Miniaturním stavbám často nechybí i něco navíc: třeba malé terásky s posezením.
Jiné stavby byly naopak inspirovány klasickou rodinnou architekturou i chatkami z Laponska, případně indiánskými stany různých velikostí. U dalších nechybělo ohniště určené pro příjemné trávení večerů s přáteli.
Kempovací buňky doplňují industriální prvky. Nechybí stupínek z palety nebo drátěné křeslo.
Malým uměleckým dílem byly i sprchy a toalety, které vznikly z recyklovaných materiálů. Objekt nesl název Tribal Toilet Tower a měl specifickou barevnost, která rozličné prvky spojovala v jednotné hygienické zázemí kempu.
Poblíž originálních staveb stojí i sprchové kabiny určené pro návštěvníky.
Při návštěvě kempu bylo třeba brát v úvahu, že objekty nebyly vybaveny elektřinou. Příjemným plusem pro mnohé naopak byla bylinková zahrádka, kam měli hosté volný přístup.
