Když moderní novostavba předčí vzorový originál

Funkcionalistické domy znamenaly ve své době v architektuře doslova revoluci, z dnešního pohledu by však vily s terasami na sever, velkými tepelnými ztrátami a dispozicemi často odpovídajícími jinému životnímu stylu splňovaly požadavky na komfort bydlení jen za cenu značných kompromisů.

Novostavba v malém moravském městě dokonale spojila výtvarné a filozofické hodnoty architektury třicátých let s moderními technologiemi.

Výsledkem je unikátní stavba s autentickým funkcionalistickým vzhledem a veškerým moderním pohodlím.

Inspirací pro stavebníka byla brněnská architektonická tradice funkcionalistických vil. Proto se obrátil na mladé architekty Martina Kareše a Roberta Raise z brněnského ateliéru Europrojekta, který se cíleně zaměřuje tyto hodnoty dále rozvíjet i dnes.

„Ještě jsem nespolupracoval s klientem, který by měl tak hluboké znalosti a tak jasně vyhraněný výtvarný názor. Naše diskuse o střízlivé estetice, o tvarosloví, znacích a materiálech se odvíjely především od brněnských meziválečných funkcionalistických ikon, které byly v tomto směru velkým vzorem,“ vzpomíná architekt Martin Kareš.

„Rodinnou vilu jsme navrhovali s odkazem na funkcionalistické tradice, a to včetně vnitřního prostorového řešení. Dispozici jsme se snažili rozdělit na část společenskou a část soukromou s relaxační zónou, a to tak, aby se oba ‚světy‘ navzájem nerušily a zároveň spolu žily v blízkém vztahu,“ dodává.

Úzká protáhlá osmihektarová parcela se nachází na klidném místě v bývalé zahrádkářské kolonii, kde postupně vyrůstají rodinné domy. Stoupá po jižním svahu k bodu, který poskytuje širokoúhlý výhled na městečko s kostelem a zámkem, zasazené do panoramatu půvabné moravské krajiny s dalekým, jemně zvlněným horizontem.

Tato scenérie naplňuje, jako velkolepá veduta malovaná štětci starých mistrů, všechny obytné prostory v domě.

Dům umístěný zhruba ve dvou třetinách svahu je přístupný shora a jasně orientovaný k jihu – vstříc slunci, krásnému výhledu a zahradě. Ve vstupním podlaží se nachází hala pro příjem hostů, garáž a společný obývací prostor se sezením, knihovnou, jídelnou a kuchyní.

Ta je prakticky – posuvnými dveřmi – rozdělena na elegantní otevřenou „pohledovou“ část a provozní část s malými elektrospotřebiči a dalším vybavením, které je sice v kuchyni nezbytné, ve společnosti soch, obrazů a špičkového interiérového vybavení by ale působilo rušivě. Jižní průčelí domu lemuje po celé šířce terasa se zděným zábradlím.

Ze vstupní haly vede otevřené schodiště do přízemí, kde se nachází pokoj pro hosty s vlastním příslušenstvím, pracovna, ložnice, velká komfortní šatna propojená s prostornou koupelnou.

Dále je zde umístěno technické zázemí domu. Všechny obytné místnosti jsou francouzskými okny orientovány na terasu s bazénem. Dispozice graduje směrem vzhůru.

Nejvyšší – ustupující podlaží patří bohatě prosklenému relaxačnímu prostoru s přilehlou velkou střešní terasou. Tato terasa celý půdorys domu propojuje a zároveň uzavírá jemnou formou tyčovitého horizontálního zábradlí, které vytváří dojem „paluby zaoceánské lodi“. Další z výstižných prvků prvorepublikových vil.

Oblé rohy, hladké sněhobílé fasády, horizontální prosklení, kruhová okna, výrazně přesahující stropní desky, zděné zábradlí – to vše jsou jasné znaky funkcionalistické „abecedy“, budící dojem rekonstruované budovy.

Dům je vyzděn z moderních keramických tvárnic a kontaktně zateplen, okna opatřena trvanlivými hliníkovými rámy s tepelně izolačními trojskly, terasy pokrývají kamenné a betonové dlažby na podložkách. O příjemné klima se stará energeticky úsporné vytápění tepelným čerpadlem spolu s klimatizací.

Také uvnitř kulaté železobetonové sloupky a ušlechtilé materiály, především leštěný travertin, ořechové dřevo, sklo a dýha makasar, odkazují na slavné funkcionalistické ikony.

Majitel domu se aktivně podílel na návrhu stavby i výběru nábytku a interiér citlivě doplnil osvětlením, dekoracemi a obrazy, které – podobně jako ve třicátých letech – dávají domu osobitého ducha a vytvářejí ze stavby domov.

„Tvar vily je pojat jako jednoduchá hmota, a to s ohledem na principy nízkoenergetických staveb využívajících pasivních solárních zisků. Za touto zdánlivou jednoduchostí stojí promyšlený koncept reagující na světové strany a svažitost pozemku.

Po výtvarné stránce má stavba pokračovat v tradici funkcionalistické architektury s důrazem na otevřený společenský prostor, který spolupracuje a volně se prolíná s obytnou zahradou.

Prostory vnější a vnitřní do sebe nenásilně vstupují a navzájem se ovlivňují v každou denní i roční dobu skrze prosklené plochy obývacího pokoje a jídelny,“ říká Martin Kareš.

Jitka Pálková, více na www.mujdum.cz