Článek
Z výzkum vyplynulo, že 80 procent lidí do WC splachuje vodu po vytření podlahy, což - z logických důvodů - dělají nejčastěji Pražané (90,5 procenta).
„Pro mnohé je to možná překvapivé, ale špinavá voda po setření podlahy by do toalety neměla přijít. Mohou v ní být menší kamínky a hrubé nečistoty, které poškrábou toaletní keramiku a mohou poškodit glazuru,“ uvádí Ivan Žák, vedoucí centra produktového vzdělávání ve společnosti Laufen.
Na dotaz Novinek, co mají v tom případě dělat majitelé bytů v panelových domech, upřesňuje: „Uvedené se týká především rodinných domů, kde se velmi snadno do obytných prostor dostanou kamínky nebo písek (z prostoru zádveří atd.). V tom případě doporučuji vylévat vodu do kanálu. U panelových domů bývají v přízemí velmi často technické místnosti, kde je možné znečištěnou vodu vylít (např. po vytírání společných prostor domu). Pokud se jedná o to, jak se zbavit vody po vytírání bytu, kde nejsou hrubé nečistoty, ale pouze prach, pak je možné vylít vodu do toalety.”
Spláchnutým jídlem si krmíme potkany
Více než polovina (52 procent) dotázaných splachuje do záchodu také zbytky jídla, přitom tento zvyk může mít hned dva neblahé následky. Velké kusy mohou ucpat potrubí a zanést ho. Potraviny, které takto doputují do odpadního systému měst, pak představují krmi pro hlodavce, kteří šíří nejrůznější nemoci.
Jídlo v toaletě končí často v Libereckém kraji (75 procent), v Praze (68,3 procenta) a v Karlovarském kraji (58,8 %). Pro 66,3 % vysokoškoláků je pak záchod nejobvyklejším místem, kde se zbavují zbytků jídla.
„Jídlo, které do kanalizace nepatří, je opravdu potravou pro potkany, stejně jako zbytky jídel odhozené například u popelnic či v křoví. Počet potkanů v Praze nelze přesně zjistit, odhaduje se, že na jednoho Pražana připadá čtyř až pět potkanů," potvrdil pro Novinky Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací.
O něco méně než polovina Čechů (40 procent) splachuje do toalety i vlasy. Rizika z toho plynoucí jsou zřejmá, i ony mohou potrubí ucpat.
Oleje a tuky do záchodu nepatří
Výjimkou ovšem nejsou ani domácnosti, kde v toaletě končí olej ze smažení (21,3 procenta), který potrubí velmi zanáší. Olej končí v záchodu nejčastěji v Praze (34,9 %) a opět v Libereckém (31,3 %) a Ústeckém kraji (26,2 %).
Splachovat se nesmí ani předměty z nerozložitelného materiálu, jako jsou například papírové kapesníky či vlhčené ubrousky. Přesto je spláchne necelá jedna pětina dotázaných.
Ano, splachujeme i akvarijní rybičky...
To, že v toaletní míse končí také nedopalky, prošlé léky a drobná kosmetika, jako odličovací tampóny či tyčinky do uší, po přečtení výše uvedeného už patrně ani nikoho nepřekvapí. Co však nevypovídá nic hezkého o českých chovatelích, je skutečnost, že do toalety neváhají spláchnout i živé tvory. V záchodu končí nejčastěji akvarijní rybičky a pavouci.
Toaleta má sloužit výhradně svému původnímu účelu
Jak z výzkumu provedeného prostřednictvím platformy Ipsos Instant Research vyplynulo, výhradně k vykonání potřeby používá toaletu pouze pětina Čechů. To je opravdu malé číslo.
„Doporučuji všem, aby se nad tím, co do WC splachují, zamysleli. Ucpaný odpad je opravdu velmi nepříjemná věc, která může být také velmi nákladná,“ uzavírá Žák.