Kaizlova vila obsadila ideální místo nad městským parkem

Výstavbu v Nové Pace po první světové válce kromě velkého rozvoje ve stavebnictví umocnil především rozvoj lokality v souvislosti s jejím prohlášením za okresní město.

První majitel působivé vily v Nové Pace Ladislav Kaizl byl nejen praktickým lékařem, věnoval se i dalšímu studiu, badatelské činnosti, výzkumům v oboru lidové výživy a domácího léčitelství v Podkrkonoší. Stavbu jeho vily podle návrhu Jaroslava Halíře ze Dvora Králové provedla stavební firma Josefa Šíra z Nové Paky.

Zajímavostí je, že láska k přírodě provázející po generace tuto rodinu se spolupodílela v roce 1933 na architektonickém návrhu interiéru moderní vily.

Zrcadlo schodiště bylo vyzděno a výška stěny mezi rameny tohoto schodiště byla navržena tak, aby zeď mohla sloužit jako podstavec, na němž byla umístěna vycpaná lvice jako rodinná památka.

Hladká forma jednotlivých stran vily dává vyniknout pásovému uspořádání oken vybraných s velkým citem. Obytné prostory jsou s velkým citem provázány s okolní zahradou, která je neodmyslitelnou součástí stavby.

Dvoustupňové uspořádání tvaru domu umožnilo umístění prostorné terasy nad jihovýchodní polovinou prvního patra a otevírá verandu směrem k odpočinkové ploše v úrovni korun stromů sousedního parku.

Do západní strany vily je vsazený tubus schodiště bohatě prosvětlený špaletovými okny. Jejich členění podtrhuje kontrast oblé konstrukce schodiště a celého domu.

Vnitřní uspořádání bylo zvoleno s ohledem na lékařskou praxi majitele a potřeby rodiny. V přízemí byla kromě garáže ordinace s čekárnou, rentgenem, místností pro horské slunce a ložnice s kuchyní pro lékařovu matku.

Z otevřené haly v patře se dalo vstoupit do společenského pokoje, kuchyně, ložnice a koupelny. Společenský pokoj byl posuvnou stěnou propojen s tzv. denním pokojem a ložnicí pro děti.

Pokoj pro dvě služebné a veranda s terasou ve druhém patře byly přístupné menším dvouramenným schodištěm v západním nároží. Vyhlídka z terasy byla předurčena k užívání také hostům, kterým majitelé ve druhém patře věnovali jednu místnost.

V době minulého režimu byl dům vyvlastněn, ordinace v přízemí byla užívána jako mateřská škola, zbytek domu sloužil jako tři státní bytové jednotky. Hala byla od schodiště oddělena skleněnou stěnou. Rodině majitele byl přidělen jeden z bytů v prvním patře.

Vnější plášť budovy zůstal zachován beze změn, kromě náhrady garážové stahovací rolety za dřevěná vrata a výměny nevšedních dešťových žlabů za sériové.

Zdroj: Slavné vily Královéhradeckého kraje, Lenka Nyklová