Kachlové krby a kamna se hodí na chalupu i do moderního interiéru

Ať už zvolíme krbová kamna s rustikálními nebo hladkými velkoformátovými kachly, většinou pod keramickým kabátem skrývají různé vychytávky.

Při jejich výběru by nás vedle vzhledu měly zajímat také praktické otázky typu: způsob a četnost přitápění, druh topiva, výška komína, jeho tah. Důležité je napojení kamen do zdi horním či zadním kouřovodem a jeho průměr, který musí být stejný jak u kamen, tak u komína. A to není zdaleka vše.

Výkon kamen se odvíjí od velikosti vytápěných prostor a tepelných ztrát konkrétní nemovitosti. Raději se o něm poradíme s vyškoleným prodejcem, je totiž třeba znát hodnotu tepelné ztráty u různě izolovaných domů.

Například u středně izolovaného domu je to 35 W/hod/m3. Má-li stavba 100 m2 a stropy vysoké 3 m, pak její objem činí 300 m3. Tuto hodnotu vynásobíme hodnotou tepelných ztrát: 300*35 = 10 500 W = 10,5 kW.

Pro středně izolovaný dům s plochou 100 m2 tedy budou ideální kamna nebo krbová vložka s nominálním výkonem 10–11 kW, což je 60 až 70 % maximálního možného výkonu. Toto rozmezí je vhodné pro pravidelné vytápění.

Podceníme-li výkon kamen a budeme je dlouhodobě přetěžovat, zkrátíme jejich životnost. Když naopak zakoupíme příliš výkonná kamna, budeme neustále tlumit přívod vzduchu a přikládat málo, abychom nepřetápěli.

„Zbytečně tím zakouříte skla, připravíte se o jejich oplach prouděním sekundárního vzduchu. Navíc topný systém nebude fungovat optimálně, takže výsledkem budou zadehtovaná kamna a spalinové cesty,“ varuje Pavel Staník, produktový manažer ze společnosti Mountfield.

Kachlové krby často kombinují sálavé vytápění ve vyváženém poměru s prouděním teplého vzduchu. Sálavá jednoplášťová kamna šíří teplo celým svým povrchem. Kachle akumulují teplo, které postupně uvolňují. Celokachlová kamna tak hřejí ještě dlouho poté, co oheň vyhasne, hodí se do pokojů s vysokými stropy.

Konvekční dvouplášťová kamna uspokojí majitele rozsáhlejších pokojů. Teplo vytvářené v prostoru mezi spalovací komorou a venkovním opláštěním se uvolňuje přes vzduchové otvory obložení. Tepelný komfort v interiéru je rovnoměrnější, povrch kamen má nižší teplotu, není tak nebezpečný třeba pro děti.

Chceme-li teplo krbových kamen využít efektivně, volíme typ s teplovodním výměníkem. „Tato kamna jsou vhodnou alternativou k hlavnímu vytápění, některé výměníky jsou totiž schopny dávat do zásobníku vody i 75 % z celkového tepelného výkonu kamen,“ říká Marcela Bínová, odbornice z oddělení topení a kamen v projektových marketech Hornbach.

Tepelný zásobník přijímá tepelnou energii i z dalších zdrojů, jako jsou např. solární zařízení, topný kotel. Vytvořené teplo se ze zásobníku využívá podle potřeby pro zásobování ústředního vytápění, pro ohřev vody.

Výměník se dá do kamen kdykoliv doplnit, eventuálně jej vyjmout a nahradit záslepkou, což se vyplatí v případě zapojení nebo odpojení otopného systému. Zjednodušuje se tím celkový servis kamen.

Druh topiva určuje cena a možnost jeho skladování. Běžné krby jsou schopné pojmout až 35 centimetrů dlouhá polena, nejlépe důkladně proschlá. Dlouho hoří tvrdé dřevo jako dub, buk, na podpal využijeme břízu, smrk. Topit můžeme také dřevními peletami či briketami z dřevní nebo rostlinné biomasy a uhelnými briketami, záleží na doporučení výrobce.

K vytápění je třeba zajistit přívod spalovacího vzduchu, pro nízkoenergetické a pasivní stavby je lepší externí přívod. „Montuje se tam, kde není možné zajistit ohništi potřebné množství vzduchu z vytápěných místností. Jde o potrubí, které přivádí venkovní vzduch do krbové vložky s výměníkem. Vzduch tak můžete přivádět ze sklepa, střechy, půdy či přívod umístit na fasádu,“ říká Bínová.

Ekologické a úsporné vytápění slibují kamna s terciárním přívodem vzduchu, který se předehřívá ve vnějším plášti kamen, kam proniká soustavou otvorů v jejich zadní nebo boční části. Kamna si ho sama přirozeně nasávají tahem komína a zásobují plamen kyslíkem podle potřeby.

„Podporují tak sekundární spalování plynů uvolněných z paliva primárním hořením. Prodlužuje se doba hoření, snižuje celková spotřeba paliva a klesá obsah škodlivin, které odejdou komínem,“ vysvětluje Staník.

Aby kamna nekouřila, nastavíme ještě před otevřením dvířek ovladače vzduchu tak, že proud vzduchu směřuje zespoda pod rošt.

„U nejčastějšího typu kamen, kdy se primární a sekundární vzduch ovládá zvlášť, zavřeme sekundární vzduch a otevřeme primární. Když se plamen rozhoří a proudění vzduchu vytáhne kouř do komína, pootevřeme dvířka, čímž přiživíme plamen. Do komína odejde další část kouře. Teprve potom můžeme naplno otevřít a přikládat,“ popisuje Staník. Do krbových kamen přikládáme zhruba dvakrát denně.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: