Článek
Hektarová louka v mírném údolí na okraji města, lemovaná ze tří stran listnatými stromy, měla mít původně zcela jiný osud, i když byla podle územního plánu stavebním pozemkem.
Kompozici stavby tvoří dvě křídla, téměř všechny obytné místnosti jsou orientovány do jejich chráněného, ale dobře prosluněného vnitřního rohu.
Majitel si přál jej prodat a koupit parcelu na odlehlejším, klidném místě mimo dosah města, vadila mu sousední chatová zástavba.
K jihu se však otevírají krásné pohledy na protější svahy, zvedající se od řeky Dřevnice. Architekt Michael Hofman jej přesvědčil, že klidné bydlení v soukromí v náručí přírody se dá realizovat i zde.
Dlouhé západní pásové okno, přerušené nerezovým komínkem, přivádí do obývacího pokoje podvečerní slunce. Dětské pokoje, vznášející se na tenkých ocelových sloupech, spojují se zahradou lodžie a lávka podobná jako na lodi.
Dům tvoří dva hranoly s plochými střechami. Zděná část, orientovaná východozápadně, je zapuštěna do terénu, spodní podlaží obsahuje garáže, zázemí, vstup a otevřené jednoramenné schodiště, nahoře se nachází společný obývací prostor a ložnice majitele domu s vlastním zázemím.
Hlavní výhledy směřují z obývacího pokoje na jih, z ložnice, kuchyně a koupelny na sever do lesa. Slunce sem svítí i k večeru nízkým pásovým oknem v západní stěně, takže interiér je osluněn po celý den.
Vstupní prostory domu „zkrášlují“ pohledový beton, cementové stěrky a dřevěná mozaika. Pod schodištěm se nacházejí úložné prostory. Zrcadlová plocha a zábradlí z čirého bezpečnostního skla přispívají k lepšímu prosvětlení.
Druhou hmotou je dřevěný hranol orientovaný tak, aby kryl výhledy na východ na sousední chaty. Obsahuje velkou koupelnu, dvě ložnice synů, zázemí a lodžii s výstupem na zahradu. Spočívá na ocelových sloupech a protíná masivní zděný kvádr v úhlu 100°, aby jižní okna z obývacího pokoje nebyla tolik stíněna jako při kolmém úhlu.
Zatímco zděná část domu je masivní, statická, pevně srostlá s terénem, lehká dřevostavba letí nízko nad zemí a obě se setkávají v okamžiku, kdy se vzájemně protínají. Nízký průlet vytváří odlehčenou dynamickou kompozici. Zvýšená poloha obývací i ložnicové části umožňuje daleký výhled za obzor, nad střechami okolní zástavby.
Obývací pokoj majitelé domu zařídili střídmě, hlavní roli hraje světlo a výhled ven. Přirozený dekor tvoří podlaha z olejovaného tropického dřeva.
„Hlavní akcent jsme oba kladli na výhled ven, proto jsem navrhl jednoduchý dům,“ říká architekt.
„Návrh vznikl velmi rychle, zatímco stavba trvala dlouho. Klient – perfekcionista se na ní sám velmi aktivně podílel, například dřevěné obložení montoval sám, sám vybíral i vnitřní vybavení domu. Tento přístup vyjadřuje vzájemný respekt autora a klienta a také podle mého názoru přispívá k většímu ztotožnění majitele s domem.“
Koupelna rodičů má uklidňující panoramatický výhled do lesa.
Kubické tvary na první pohled prozrazují dědictví funkcionalistické architektury, která určuje ráz města. Funkcionalistickou logiku a souvislosti s tradicemi architekt záměrně použil i „pod povrchem“.
Dřevěná část stavby spočívá na ocelovém rámu podepřeném ocelovými sloupy – jejich osová vzdálenost 6,15 m odpovídá konstrukčnímu rastru sloupů v továrních budovách (tento rozměr vyšel z velikosti obuvnických strojů a nutných manipulačních ploch). Vnitřní vybavení je střídmé, podstatný význam mají účelná řešení a kvalitní materiály.
Dlouhé západní pásové okno, přerušené nerezovým komínkem, přivádí do obývacího pokoje podvečerní slunce. Dětské pokoje, vznášející se na tenkých ocelových sloupech, spojují se zahradou lodžie a lávka podobná jako na lodi.
Obložení fasády z tropického dřeva massaranduba v místě, kde dřevěný hranol proniká zděnou stavbou, plynule přechází do interiéru, na šikmou stěnu v ložnici a v kuchyni. Fasáda časem získá šedavou patinu, v interiéru si dřevo zachová původní barvu.
V chodbě, která vede podél pokojů synů, architekt použil jasanové obložení, které se objevuje v ředitelském patře Baťova mrakodrapu. Tyto odkazy vytvářejí přidanou hodnotu, kterou ocení ten, kdo má vztah k místu a tradicím.
| Slovo architekta |
|---|
| Současná architektura ve Zlíně často řeší otázku formy „nefunkcionalisticky“, nebo právě naopak, zcela bez historického kontextu. Dům nad loukou některými prvky na baťovskou etapu architektury odkazuje – střídmými tvary a kubickými proporcemi. Tato návaznost je vyjádřena ještě v jiné formě, možná mnohem silnější. Klient je selfmademan, zdálo se vhodné promítnout jeho osobní historii do domu a propojit ji s historií města. Citoval jsem jedno konkrétní místo ze slavného Baťova mrakodrapu. Jde o dýhou obloženou chodbu v 8. podlaží, ta se zjevuje jako chodba v dřevěné části rodinného domu, též nesená na sloupech ve čtvercovém rastru. |
Jitka Pálková, www.mujdum.cz
Technické údaje
Zastavěná plocha 280 m²
Užitná plocha 226 m²
Konstrukce zděná část: betonové základové pasy, zdicí systém Porotherm, vnější kontaktní zateplení, betonové schodiště, stropy železobetonové monolitické, plochá střecha
Dřevostavba: betonové základové patky, ocelové sloupy, ocelový nosný rám, montovaná sendvičová dřevostavba
Výplně otvorů dřevěná eurookna s izolačními dvojskly, dveře atypické bezfalcové do obložkových zárubní
Vytápění ústřední, elektrokotel, podlahové konvektory + radiátory, krb s krbovou vložkou