Článek
Japonský lesní dům, jak Brian své dílo nazval, je produktem jeho lásky k malým stavbám, nadšení pro využívání lokálních materiálů a fascinace japonskou architekturou. „Odjakživa jsem rád věci vytvářel a stavěl. Nemám to, čemu se říká profesionální výcvik, mám jen své schopnosti a nadání,“ svěřil Brian Schulz Novinkám.
Vlastní struktura domu je prostá, ale velmi pevná. Usazena je na betonové desce o ploše 21 m². Dřevo použité na kostru pochází z klád vylovených z nedalekého toku. Kromě rohových kůlů. Ty jsou z poražených náletových dřevin z kamarádova lesa.
Fasáda je tvořena hrubě nařezanými deskami z cedrového dřeva, zatímco interiér je obložen hrubě nařezanými smrkovými latěmi. Prostor mezi oběma materiály je vyplněn bavlněnou izolací. V interiéru jsou pak použité dvě vrstvy omítky. První, hrubá, je vlastní Brianova výroba - směs hlíny, písku a slámy. Druhou vrstvu s jemnější strukturou představuje kupovaná omítka.
Střecha je složena ze šestipalcových šindelů z jedlového dřeva připevněných na kostru ze smrku. Hřeben je z cedrového dřeva. I pro střechu Brian zvolil bavlněnou izolaci, kterou ještě překryl polyethylenovou fólií.
Vše pro záchranu dřeva
Brian se již přes deset let věnuje aktivnímu zachraňování dřeva. Pro již nepotřebné nebo padlé kusy hledá a nachází nové využití. Je to součást jeho životního stylu a přesvědčení.
"Mám dobrý pocit z toho, že někde nevykáceli část deštného pralesa jen kvůli tomu, abych já měl doma podlahu,“ vysvětluje svůj přístup. „A mám rád výzvy, které záchrana dřeva s sebou přináší. Když člověk nalezne to, co potřebuje, musí také přijít na to, jak to dopravit na příslušné místo a jak to pak také opracovat. Navrhnout domy postavené pouze z materiálů, které máte po ruce, není snadné, za to je to dobrodružství,“ říká učitel výroby kajaků podle tradičního inuitského stylu.
Zatímco podlahu prvního poschodí Brian vyrobil z jedlového dřeva, podlaha v přízemí je z obarveného betonu. Spojovací schodiště vzniklo z kmene nedaleko pokácené olše. Pracovní plochy v kuchyni jsou z kmene ořešáku, který Brian našel před osmi lety v Portlandu. Přírodní stolky jsou pak z kmene cedru.
Okna Brian koupil na nedaleké skládce a také francouzské okno je recyklované. „Jeho úprava mi vážně dala zabrat,“ poznamenává s humorem.
Celkové náklady na stavbu domu Brian odhaduje na necelých 220 tisíc korun. Peníze utratil především za spojovací materiál, některé doplňky do domácnosti a šindele. Na minimu se mohl pohybovat především díky tomu, že si veškeré práce - s výjimkou občasné výpomoci kamarádů - udělal sám. V neposlední řadě pak hodně peněz ušetřil záchranou padlých stromů nebo recyklací již použitých dřevěných produktů. Stavbě domu se věnoval ve chvílích volna. Práce mu proto trvala skoro dva roky.
Plány do budoucna
Brian do budoucna plánuje postavit 18metrový objekt, který by byl zároveň dílnou na výrobu kajaků, skleníkem a kurníkem. Líbí se mu představa společné práce se studenty v místě, kde budou chráněni před nepřízní počasí, při tom okolo nich budou rašit nové rostliny a tu a tam se budou přeskakovat utíkající slepice. Stavba by svou spotřebou energií měla být zcela nezávislá na veřejné elektrické síti. K vytápění by měla sloužit kamna, v nichž bude spalovat už jinak nevyužitelné zbytky dřeva.