Článek
Způsob vytápění si dnes můžeme sice vybrat, ale počítejme s tím, že každý má své výhody i nevýhody. Rozhodující pro výběr je zejména dostupnost energie v dané lokalitě a také investiční a provozní náklady i technické a časové nároky na obsluhu. I když ideální způsob vytápění zřejmě neexistuje.
Kdysi se topilo pevnými palivy -uhlím a dřevem, ale oba způsoby byly časově a fyzicky náročné na přípravu. Ať už to bylo složení několika metráků uhlí nebo naštípání pár kubíků dřeva. Když je před lety vystřídala elektřina a plyn, všichni jsme si rychle a rádi zvykli na stisknutí vypínače u kotle nebo u přímotopu. Ceny těchto energií se ale každoročně raketově zvyšují.
A opět se vracíme k topení dřevem, které patří mezi obnovitelné zdroje energie, ale už ve zplynovacích kotlích. K ekologickému chování nás začíná motivovat i energetická politika státu, takže se pomalu zaměřujeme na sluneční energii a tepelná čerpadla.
1. Plynové vytápění se stále vyplatí
Plyn patří mezi ekologické způsoby vytápění, a v případě, že si pořídíme účinnější zdroj (kondenzační kotel) je zajímavý i po ekonomické stránce. Také při volbě plynu jako topného média vycházíme z poměrů v místě bydliště. Snadnější je připojit se na rozvodnou síť zásobovanou zemním plynem. V lokalitách, kde to nejde, zvolíme samostatný zdroj propanu či propan-butanu v podobě samostatného zásobníku, který budeme doplňovat.
V takovém případě počítejme s většími náklady spojenými s pořízením zásobníku. Vyplatí se instalovat zásobník s dvojnásobnou kapacitou pokrývající roční spotřebu a využitím rozdílu mezi letní a zimní cenou se dá uspořit pár tisíc.
Vhodný výběr kotle
Plynové kotle jsou malé, dobře se obsluhují a problémy nejsou ani s jejich umístěním. Při výběru musíme vědět, zda bude sloužit jen k vytápění, nebo i k ohřevu teplé vody. Investičně nejlevnější je ohřev vody přes tepelný výměník zahřívaný plamenem hořáku. Výběr kotle ovlivní rozloha domu, místo určené pro jeho instalaci, ale také způsob odvodu spalin a stav komínu.
FOTO: archiv firmy RoKuMat
Plynové kotle rozdělujeme na závěsné a stacionární. Jestli se rozhodneme pro kotel závěsný, musíme mít promyšlený způsob odvádění spalin. Máme dvě možnosti: buď přes obvodovou stěnu domu, tzv. turbo systém, při kterém nepotřebujeme komín, nebo odvod spalin do komína. Závěsné kotle se dále dělí do dvou kategorií - na konvenční teplovodní a kondenzační.
- Teplovodní kotle mají delší tradici, jsou cenově dostupnější a jejich výhodou je osvědčená kvalita. Většina má k dispozici modulovaný výkon, což znamená, že si kotel najde optimum na vyhřívání objektu.
- Kondenzační kotle jsou na pořízení dražší, ekonomicky jsou ale výhodnější, protože při spalování zemního plynu využívají tzv. latentní teplo (teplo odcházejících spalin) jako další zdroj energie a jejich výkon se tak dostává přes hranici 100 %. Za normálních okolností se vztahuje účinnost kotle pouze na výhřevnost, nikoli na spálené teplo. Přičteme-li ještě tuto energii, dostaneme se až na 111procentní výkon kotle.
- Také stacionární litinové kotle vyžadují odvod spalin do komína. Na trhu jsou i stacionární poloturbo kotle, které používají nástavec, umožňující odtah přes zeď. Obejdou se bez komína.
Jak regulovat teplotu
U kotle nezapomínáme ani na optimální regulaci teploty. Existují dva základní typy regulace výkonu kotle: dvoubodový a plynule regulovatelný. Dvoubodový systém nastavíme jen na postavení vypnuto a zapnuto na rozdíl od plynule regulovatelného systému, který usměrňuje teplotu podle potřeby.
Regulátory dělíme na prostorové (optimalizují teplotu v místnosti podle nastavení) a ekvitermní (zohledňují tepelné vlastnosti objektu). Tedy do rodinného domu si pořídíme ekvitermní regulátor a naopak do bytu regulátor prostorový. Nabídka přístrojů a zařízení je veliká, takže posuzovat budeme užitné vlastnosti, technické parametry, cenu, kvalitu, bezpečnost a spolehlivost.
2. Elektrické vytápění - jednoduché řešení
Vytápění elektřinou znamená jednoduchou obsluhu a ekologický provoz. Jediným předpokladem pro to je dostatečná kapacita sítě. Pak je elektřina k dispozici kdykoli. Provozní náklady jsou dnes srovnatelné s ostatními energetickými zdroji. Důležité je využívat speciální tarify, které nabízejí distribuční společnosti. Máme několik možností, jak elektřinu využívat.
- Je to akumulační topení nočním proudem, které se nedá regulovat. Výkon a instalaci tzv. akumulaček předem konzultujeme s odborníky, kteří posoudí tepelné ztráty a určí, jak výkonný tepelný zdroj bude potřeba. Na trhu jsou výkonná akumulační kamna s programovatelnou termomechanickou či elektronickou regulací nabíjení.
- Více se vyplatí dvoutarifové vytápění přímotopy, i když elektrické vytápění lze kombinovat tak, že hlavní obytné prostory vytápíme akumulačními kamny a ostatní části domu přímotopy. Elektřinu používáme většinou k teplovodnímu vytápění s elektrokotlem. K dodávce tepla do místnosti se využívají nízkoteplotní radiátory nebo podlahové rozvody.
Ani jeden způsob není náročný na údržbu, má jednoduchou regulaci a snadný servis. Obdobou podlahového vytápění je velkoplošný stěnový či stropní systém skrývající se ve stavební konstrukci.
Mobilní elektrické zdroje tepla využíváme pouze jako doplňkové, nikoli základní. Výhodou elektrického vytápění je operativnost, nevýhodou pak stále se zvyšující provozní náklady.
3. Kotle na dřevo a uhlí
V místech, kde to nejde jinak, se stále topí v kotlích na uhlí, brikety, dřevo, dřevní brikety či pelety. Dalším důvodem, proč topíme dřevem, jsou nižší provozní náklady. Ovšem s tím rozdílem, že dnešní kotle jsou na takové úrovni, že se veškeré palivo nejdřív zplynuje a teprve pak shoří. Tyto kotle dosahují účinnosti až 85 %.
Při topení dřevem si můžeme vybrat systém na dřevoplyn (topení celými poleny) nebo na topení drceným dřevem. Potřebujeme k tomu dostatečný přívod vzduchu, aby kotel dávkoval vzduch do topeniště v několika místech. Při topení poleny je podmínkou používání vyschlého dřeva, jinak je účinnost vytápění nižší.
Topit můžeme i dřevní štěpkou (odpad přímo z pily), která se do kotle naváží automaticky ze zásobníku. O plynulý chod se stará řízená regulace, spínače, ventilátory a řídicí jednotka. V kotlích topíme i dřevními briketami či peletami, které jsou suché.
Výhodné jsou kotle na spalování pelet (granule z odpadního dřeva). Kotle jsou konstruovány tak, že slouží jako výměníky tepla. Jsou osazeny hořákem na pelety s dopravníkem, který čerpá palivo ze zásobníku a dávkuje ho podle potřeby. Výrobci doporučují zapojit kotel do okruhu s akumulační nádrží. Výhodou je dvojnásobná životnost kotle i komínu, protože při spalování nevznikají žádné dehty a kyseliny. Instalace tohoto systému vyžaduje finance a místo na uložení nádrží.
4. Kapalná paliva jsou ekologická
V oblastech, kde se v nejbližší době nepočítá s plynofikací nebo není možná, je řešením vytápění lehkým topným olejem. Kotle na toto médium mají podobnou konstrukci jako kotle na plyn, ale jsou vybaveny jiným typem hořáků s dlouhou životností, snadnou obsluhou a dobrou regulací. Pro vytápění lehkými topnými oleji je nutná instalace plastových zásobníků propojených do sestav.
Pro standardní rodinný domek postačí tři zásobníky s objemem 1000 litrů. Mohou se umístit do sklepa nebo i do samostatné místnosti. Také topný olej se vyplatí kupovat v létě, kdy jsou ceny mnohem nižší. Rozhodování o volbě tohoto způsobu vytápění ovlivní přepravní vzdálenost a aktuální cena lehkého topného oleje.
5. Alternativní zdroje
- Tepelná čerpadla patří díky své konstrukci i provozu mezi ekologické a úsporné zdroje tepla. Získávají energii z teplotních zdrojů v okolí domu a splňují přísné požadavky na pohodlí, minimální údržbu a spolehlivost. Odebírají energii ze země, z vody nebo ze vzduchu a transformují ji do podoby využitelné k vytápění.
- Tepelné čerpadlo dodá asi šestnáctinásobek energie, než potřebuje provoz čerpadla. Většímu rozšíření tepelných čerpadel zatím brání vysoké pořizovací náklady. Kvalitní čerpadla stojí kolem 300 tisíc korun. Součástí tepelného čerpadla je zabudovaný elektrokotel, bojler pro ohřev teplé vody a ekvitermní regulace.
- Energii slunečního záření u nás využíváme zejména na ohřev teplé užitkové vody, protože krátkodobé i dlouhodobé hodnoty slunečního svitu signalizují, že nemůžeme počítat se solární energií jako s jediným zdrojem vytápění. Určitě však tento způsob vytápění dokáže plně uspokojit ohřevem vody pro celou rodinu. Tepelné kolektory instalujeme u nás jižním směrem proti slunečnímu záření.
Mezi obnovitelné a nevyčerpatelné zdroje patří sluneční energie. O možnost využívat slunce k vytápění obytných domů či k ohřevu vody je velký zájem. Také sluneční kolektory se vyznačují jednoduchou instalací a kombinací s jinými otopnými systémy.
- Kapalinové kolektory využíváme v rodinných domech hlavně k ohřevu teplé užitkové vody a také k přitápění, pro přihřívání vody v bazénech i pro vyhřívání skleníků. Kolektory se osvědčily i v chatách a chalupách, kde se celoročně nebydlí, protože teplo získané tímto způsobem temperuje místnosti i v zimě.
- Také vakuové kolektory patří mezi kapalinové, i když použitá vakuová izolace navíc chrání kolektor před nepříznivými povětrnostními vlivy, čímž zvyšuje jeho přímou účinnost. Kolektory pracují i v teplotách pod bodem mrazu, jsou úsporné a ušetří 65 % nákladů spojených s přípravou teplé vody a až 40 % nákladů na vytápění.
- Solární kolektory se instalují dodatečně v domech, které již svůj zdroj centrálního vytápění mají.
- Sluneční svit na elektrickou energii přeměňují rovněž fotovoltaické panely. Tento způsob vytápění je dokonce zvýhodněn tzv. zeleným bonusem, který garantuje stát dvacet let. Znamená, že za energii odebranou ze sítě zaplatíme pouze 3,50 Kč/kWh a za energii vyrobenou a dodanou do sítě inkasujeme dotovanou výkupní cenu 11,90 Kč/kWh. Právě z rozdílu zeleného bonusu vyplývá ekonomická výhodnost provozování domu s fotovoltaickou elektrárnou.
