Článek
Nejčastěji skloňovaným slovem při navrhování kuchyní a při vymýšlení jejich uspořádání je určitě ergonomie. Skrývá se pod ní praktičnost a přirozenost. Jednoduše řečeno, je-li kuchyň zařízena ergonomicky, nedělá v ní kuchař žádné zbytečné pohyby navíc, vše má přesně po ruce a logicky uspořádáno.
„Ergonomie má jasná pravidla a jejich znalost je prvním a velmi důležitým krokem k vytvoření plně funkční a pohodlné kuchyně. Ovšem ne každý prostor nabízí takový komfort, ve kterém by se dalo vyhnout větším či menším kompromisům. V takovém případě je vhodné projevit naplno svoji osobnost a vlastní potřeby a určit si své priority. Teprve kombinací všech těchto aspektů lze dosáhnout osobitých, originálních a zároveň praktických řešení, která naprosto vycházejí z potřeb majitele. Především to pak platí v prostorově nebo technicky omezených podmínkách,“ říká Tereza Polcarová, interiérová designérka Ikea.
Stále platí: Dvakrát měř...
Základem úspěchu je správné zaměření prostoru, kde má nová kuchyň vzniknout. Je třeba s co největší přesností změřit pokud možno všechny rozměry, jako je výška od země ke stropu, šířka od stěny ke stěně a také velikosti všech výstupků a výklenků. Důležité je rovněž ověřit pravost úhlů v rozích. Zejména ve starších domech není právě tento detail pokaždé samozřejmostí.
Při nákresu půdorysu kuchyně nezapomeňte zakreslit veškerá okna a dveře v místnosti, včetně naznačení, kam se otevírají.
Velice důležité pro návrh budoucího uspořádání kuchyně bude zakreslení rozvodů vody, odpadu, elektřiny a plynu v kuchyni. Zároveň je potřeba do plánku zakreslit i polohu již existujících zásuvek a vypínačů, pokud se již nebude jejich umístění měnit.
Pracovní zóny
Kuchyň lze rozdělit podle způsobu využívání do tří základních zón: na zónu skladování (lednice + spíž), zónu mytí (dřez + myčka) a zónu vaření (sporák + trouby). Jejich rozmístění a vzdálenost mezi nimi se někdy nazývá pracovní trojúhelník. Zjednodušeně řečeno, kuchyň musí být navržena tak, aby pohyb mezi jednotlivými zónami byl co nejpohodlnější a nejrychlejší.
Tvar kuchyně
Lineární kuchyň - uspořádání všech pracovních zón do jedné řady je vhodné do menších prostorů. Do větší místnosti už se nehodí, protože by se kuchařka při vaření musela neustále a zbytečně daleko přesunovat. Řešením může být přidání ostrůvku, který lze využít například i k servírování, jako dělicí příčka nebo rezervní stůl.
Paralelní kuchyně - toto uspořádání je určitou variantou lineární kuchyně, přibyla ale druhá strana s druhou pracovní plochou a tudíž možnost zkrácení vzdáleností mezi jednotlivými zónami. Pozor, při navrhování tohoto uspořádání ponechejte volný prostor o šířce alespoň 120 cm, aby bylo možné volně otevírat dvířka skříněk proti sobě.
Do písmene L - kuchyně v tomto tvaru umožňuje vytvořit ideální trojúhelník z jednotlivých zón. Také nabízí obvykle dostatek místa na ukládání. Kritickým místem ovšem může být roh. Není dobré do něj dávat skříňky se zásuvkami, které by mohly dvířka sousedící skříňky poškrábat. Totéž platí pro umístění trouby do rohu.
Do písmene U - také kuchyně tohoto tvaru umožní vytvořit pohodlný pracovní prostor. Navíc, takto řešená kuchyně nabízí pro každou zónu jednu stranu a na ní spoustu místa.
Obecné zásady
Vždy je lepší počítat s tím, že v kuchyni budou pracovat dva lidé současně. (Počítejte například do budoucna s pomocí dětí, partnera.) To znamená, že by všude mělo být dost místa, aby se vedle sebe vešli dva lidé, nebo aby se mohli vzájemně obejít. Případně, pokud to lze, aby mohli společně pracovat v rámci jedné zóny.
Horní skříňky musí být dost vysoko, aby bylo vidět na pracovní desku pod nimi. Takřka samozřejmostí je dnes podsvícení skříněk tak, aby bylo na práci opravdu dobře vidět.
„Digestoř by měla být umístěna 65 cm nad elektrickou varnou deskou nebo 75 cm nad plynovou. Je-li však v provedení se šikmým sklem, pak by její spodní hrana měla být umístěna asi 45 cm nad elektrickou a 60 cm nad plynovou deskou. Šířka digestoře by se měla odvíjet od šířky varné desky či sporáku. Minimálně by měla být stejně široká,“ upřesňuje Pavel Herman, produktový specialista značky Guzzanti.
Mezi krajní skříňkou a zdí je potřeba ponechat zhruba pět centimetrů volného prostoru, aby bylo možné její dvířka plně otevřít. Toto pravidlo je nutné dodržet zejména v případě, že je ve skříňce jakýkoli výsuvný prvek, který by jinak kvůli nedostatečně otevřeným dvířkům nebylo možné používat (koš, zásuvka apod.).
Myčku je vhodné umístit do blízkosti odkapávače a dřezu. Blízko myčky je praktické ukládat příbory a nádobí, jako jsou talíře, hrnky a sklenice. Jejich vyndávání a uklízení nezabere tolik času. Úložný prostor s hrnci, pánvičkami je lepší umístit naopak v blízkosti sporáku a trouby, aby bylo vše ihned po ruce.
Dvě pravidla pro dřez
Dřez umístěte tak, aby z obou stran okolo bylo místo. Na jedné je možné mít odkapávač na nádobí, na druhé pracovní desku. Když zůstane dřez u zdi, jedna z ploch bude chybět a práce nebude tak plynulá.
Má-li být za dřezem okno, je dobré ověřit, že jej půjde otevírat i přes baterii.
Kuchyňská deska
Velikou pozornost je nutné věnovat výběru kuchyňské desky, která je nejnamáhanější součástí vybavení.
Velice působivé jsou desky z masivního dřeva, které vzhled kuchyně příjemně proteplí. Spíše než z jednoho kusu dřeva, který by mohl mít tendenci stále pracovat, se vyrábějí lepením tlustších lamel (o šířce např. 4 cm). Desky jsou broušené a oboustranně ošetřené olejem proti vlhkosti.
Stejně vkusným dojmem působí například desky z umělého kamene. Ten má oproti přírodnímu tu přednost, že není pórovitý, je pevný, a ne tolik křehký. Výrobci nabízejí umělý kámen v mnoha různých designech, od poněkud „kosmického” až po imitaci klasických kamenů, například mramoru.
„Umělý kámen lze použít nejen jako samotnou desku, ale také jako obložení kuchyňského ostrůvku, vyrobit z něj dřez, odkapávač nebo například zapuštěné úložné prostory. Díky tomu vznikne jednotný designový prvek, který z běžné pracovní plochy vytvoří krásný interiérový doplněk,” doporučuje Andrea Freislebenová, vedoucí obchodu CZ a SK společnosti Technistone.
Elegantní a praktické
Důležitá je rovněž volba obložení stěny za pracovní deskou v kuchyni. Velice elegantní a praktické jsou velké skleněné panely, u nichž si lze zvolit i motiv, který se do kuchyně bude co nejlépe hodit.
Jinou variantou je klasický keramický obklad. Zvolený styl kuchyně lze dobře podpořit právě vhodně zvolenými obklady. Kuchyním s nádechem venkovského stylu sluší lépe klasika - světlé tóny, barvy a materiály inspirované přírodou, často s efektem jisté omšelosti a patiny.
„Objevuje se tu kámen, dřevo i jemné struktury přírodních tkanin. K bílé či krémové kuchyni s rámovými dvířky velmi pěkně ladí stylový modrotisk či kombinace s jemným fialkovým dekorem. Velmi oblíbená je mimochodem kuchyně ve stylu francouzského venkova, zejména pro svoji útulnost a nádech romantiky. Pokud máte rádi vzory, nebojte se přenést textilní inspiraci na stěnu za kuchyňskou linkou, kterou zaručeně oživí patchworkový obklad. U moderních kuchyní můžete naopak ve volbě obkladů více experimentovat, od výrazných barev a vzorů přes mozaiky až třeba po velkoformátové obklady,” doporučuje Lenka Lehečková ze společnosti Siko koupelny & kuchyně.
Může se vám hodit na službě Firmy.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.