Jak se správně třídí a recyklují odpady

Roztříděný odpad podle základních druhů odnášíme nejčastěji do barevných kontejnerů. Někde se třídí do pytlů nebo se odváží na sběrné dvory. O tom rozhoduje obec.

Odpad z barevných kontejnerů popeláři odvezou na dotřiďovací linky, které upravují odpady pro konečné zpracování. Pracovníci je na pásech dále třídí na různé druhy papíru (noviny, časopisy, karton a lepenka, směsný papír) a plastů (PET lahve barevné a čiré, fólie podle barev, obaly od drogerie, směsné plasty apod.). Takto roztříděné odpady, zbavené nežádoucích příměsí, se lisují do balíků.

Z odpadů se tak stanou druhotné suroviny, které používají zpracovatelé do výrob jako náhradu primárních surovin.

Třídit se dá skoro vše. Plasty, sklo, papír, nápojové kartony, kovy, elektroodpad, baterie nebo bioodpad, ale také objemný odpad, jako je starý nábytek nebo textil.

Kdybychom odpady netřídili, časem by nás odpad zavalil, a to doslova! Každý v průměru vyprodukujeme ve svých domácnostech až 290 kg odpadu ročně.

Hodit sem můžeme např. časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoli z lepenky nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umějí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný nebo jakkoli znečištěný papír. Tyto materiály už nelze recyklovat. Je lepší z nich vyrobit energii ve spalovně. Pozor, použité dětské pleny nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice!

Sběrový papír z kontejnerů se ve většině případů používá na výrobu lepenky nebo novin. Princip recyklace papíru je jednoduchý: v papírnách se sběrový papír tzv. rozvlákňuje. Nasype se do velké nádrže s vodou, která funguje jako velký mixér. Starý papír se tady rozpadne až na jednotlivá vlákna, která plavou ve vodě.

Takto vzniklá směs se pak na speciálních strojích zbavuje drobných nečistot, jako jsou kancelářské sponky či fóliové adresky z obálek. Vyčištěná směs je již základní surovinou pro výrobu papíru, která se skladuje ve velkých zásobnících za stálého promíchávání.

Výroba papíru spočívá v nanášení této směsi na papírenské síto, kde se již tvoří tenká vrstvička papíru. Nejdůležitějším procesem je pak sušení papíru, protože při nanášení na síto obsahuje papírovina 99 % vody. 

Do zeleného kontejneru patří barevné sklo, např. lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, konzervárenské sklo. V některých městech je i pro čiré sklo -sledujeme značení na nádobách.

Jsou-li vedle sebe zelený a bílý kontejner, vhazujeme do bílého čiré sklo a do zeleného sklo barevné.

Sklo zbytečně nerozbíjíme. Nezapomeňme, že se dále třídí!

Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Rozbitý talíř nebo hrnek by zničil vsádku skla do sklářské pece. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovovaná skla. Vratné sklo patří zpět do obchodu.

Důležité je, aby sklo bylo důkladně dotříděné a zbavené všech nečistot. Ve 100 kg skleněného střepu pro sklárny totiž může být maximálně jeden gram nečistot. Takovou kvalitu lze docílit pouze na velice složitých třídicích zařízeních. Zde se nejprve ze skla vyberou velké nečistoty, jako je keramika, a další pevné částice. Následně se sklo nadrtí a dopravníky a vibračními síty se upravuje. Nakonec se čistí laserovými čidly. Ta každý kousek skla prosvítí. V okamžiku, kdy se nepodaří střep prosvítit, znamená to, že nejde o sklo a tato částečka se odfoukne vzduchovou tryskou. Tímto způsobem vzniká surovina - skleněný střep pro sklárny.

Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čisticích a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balicí fólie od spotřebního zboží, obaly z CD disků, polámané plastové věci.

Nepatří sem mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků, obaly od žíravin a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny, novodurové trubky.

Plastové věci se od sebe liší chemickým složením, tvarem, barvou. Proto se dotřiďují na dotřiďovací lince. Ze směsi plastů putující na pásu se ručně vybírají PET lahve, nádobky, fólie, pěnový polystyren. Výsledkem tohoto procesu jsou pak balíky slisovaných plastů, které již mají stejné chemické složení a dopravují se ke zpracovatelům, kteří se specializují na konkrétní druhy plastů.

Výsledkem recyklace plastů bývá ve většině případů tzv. regranulát, což je vstupní surovina pro výrobu nových plastů. Plasty se totiž většinou vyrábějí z malých peciček materiálu (granulátu), který se zahřívá a pak vytlačuje do forem. Regranulát je vlastně stejná vstupní surovina, která ale nebyla vytvořena z ropy, nýbrž z vytříděného odpadu. Regranuláty z odpadních plastů najdeme ve většině nových plastových výrobků. Třeba v PET lahvích je použito 1030 % regranulátu ze starých PET lahví.

Některé směsi plastů se zpracovávají na hotové výrobky, např. stavební a zahradní prvky, jako jsou ploty, zatravňovací dlažba či zahradní kompostér.

Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity nálepkou na kontejneru. Najdeme-li oranžovou nálepku, pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků. Kartony musíme řádně zmáčknout, a jestliže jsou silně znečištěny, tak i vypláchnout. Nápojový karton, který se třídí, je pevný obal, většinou určený na nápoje.

Nepatří sem měkké sáčky, např. od kávy a různých potravin v prášku.

Pro recyklaci nápojových kartonů je podstatná papírová část. Papírny zpracovávají nápojové kartony stejně jako sběrový papír - tedy jej rozmixují ve vodní lázni. Vysoce kvalitní papírová vlákna se pak použijí na výrobu jiných papírových obalů. Zbylý polyetylen a hliník se pak použijí např. jako palivo do cementáren nebo se zpracovávají na další výrobky.

Co se nevejde do barevných kontejnerů, tedy velkoobjemový odpad, vozí se do sběrných dvorů. Nebezpečný odpad, který má na obalu značení lebky se zkříženými hnáty, nebo bioodpad.

Nábytek, pneumatiky, stavební sutě, odpady ze zahrady, kovy, nebezpečný odpad, elektronika, elektrospotřebiče.

Co do sběrného dvora nepatří stanovuje obec či město, v nichž jsou zřízeny (více informací naleznete na www.asekol.cz).

Stromky se štěpkují a jsou převáženy do kompostu. V takovém případě na nich ale nesmí zůstat žádné háčky či hliníkové pásky. Při odstrojování stromku musíme být pečliví!

Právě kvůli háčkům a hliníkovým páskám končí většina stromků ve spalovnách.

Neprodané stromky nejčastěji najdou upotřebení jako krmivo v zoologických zahradách.