Článek
Dobrá příprava půdy je jediná cesta ke kvalitnímu trávníku. Jestliže tuto fázi podceníme, nikdy nebudeme mít zelený hustý pažit. Pozdější dodatečná rekultivace půdy je nákladná a náročná záležitost. Bohužel v praxi se přípravě podkladu nevěnuje taková pozornost, jaká by se měla.
Příprava půdy vyžaduje čas
Jestliže plánujeme stavbu domu s okolním trávníkem, provedeme nejdříve na pozemku skrývku ornice, která by se jinak zničila (díky přejezdům stavební mechanizace a samotné stavební činnosti). Odtěžíme zhruba 20 cm, ornici uložíme na hromadu vysokou 1,5 m. Udržujeme ji v bezplevelném stavu (lze provádět herbicidem, který působí i na kořenový systém rostlin).
Jakýkoli pozemek, na který přijde travní výsev, zbavíme sutě, velkých kamenů, kousků dřeva, různého stavebního odpadu. Jinak by se v trávníku voda vsakovala různou rychlostí, vznikaly by nerovnosti, propadlá místa, což má vliv na vzhled a kvalitu trávy.
Před vlastním rozvezením ornice provedeme nakypření podorniční vrstvy a modelaci terénu (uhrabeme, zarovnáme povrch).
Pak rozprostřeme ornici a povrch opět urovnáme, zbavíme menších kamenů, hrud apod. Velmi častou chybou je okamžitý výsev trávy po provedení terénních úprav. Naopak, pozemek se má ponechat pár týdnů v klidu. Mezitím dojde k sesedání zeminy, stabilizuje se vláha, ale vyklíčí i semena plevelů, které je třeba opět zničit herbicidy.
Výběr travní směsi
Na trhu je mnoho druhů míchaných travních směsí a je dobré umět se v nich orientovat, i když zkušený zahradník pomůže. Než se vydáme do zahradnictví, zamyslíme se nad několika otázkami: jaké jsou klimatické podmínky na zahradě (nadmořská výška, úhrn dešťových srážek, intenzita a směr vanoucích větrů), druh a kvalita půdy, bude-li trávník pravidelně zavlažován či nikoli, jaké jsou sklony případných svahů, ale hlavně: jak bude trávník zatěžován.
Jsou travní směsi ryze okrasné, od kterých očekáváme pěkné zbarvení po celé vegetační období, vysokou hustotu a jemnost porostu.
Jestliže máme doma děti a po trávě běháme a pohybujeme se, použijeme rekreační (užitkové) travní směsi, které odolávají běžné zátěži, ale splňují i estetické hledisko. Na silněji zatěžované trávníky zvolíme hřišťovou směs, protože je odolná vůči sešlapávání a po poškození rychle regeneruje.
Číst etikety na výrobcích se všeobecně vyplácí. Platí to i u osiva. Jedině tak zjistíme jeho kvalitu (jde především o klíčivost, stáří, čistotu). Všechny tyto údaje jsou uvedeny na balení. Stejně tak sledujeme dobu použitelnosti, protože osiva stará více jak dva roky ztrácejí svou klíčivost.
Výsev travní směsi
Tuto činnost provádíme ve dvou termínech, na jaře a na podzim. Konkrétní doba je individuální podle aktuálních klimatických podmínek: na jaře (zhruba od poloviny dubna do poloviny května), na podzim (zhruba od poloviny srpna do poloviny září). Výsev provádíme vždy za bezvětří.
Množství osiva při setí je zhruba 25–30 g/m2. Velkou chybou je vysévat víc, než je třeba. Při výsevu trávy opravdu neplatí: čím více, tím lépe. Právě naopak. Vyšší dávky osiva lze považovat za plýtvání, navíc dříve klíčící druhy znemožňují v růstu pomaleji klíčícím semínkům, protože nemají dostatek prostoru. Výsledkem je trávník, kde nejsou rovnoměrně zastoupeny všechny travní druhy a trávník z ideálně namíchané směsi je nehezký.
Menší travní plochy zvládneme osít ručně. Myslíme při tom na pravidelné rozmístění osiva, do dlaně si dáváme přibližné množství a rukou provádíme stejné plynulé pohyby. Po výsevu osivo zapravíme (použijeme hrábě) a udusáme ho do půdy v optimální hloubce 0,5 cm. Nakonec provedeme válcování pozemku (na menších plochách ručně). K semenům trávy se tak dostane díky kapilárnímu vzlínání potřebné množství vody.
Pravidelná péče o trávník
Trávníky vyžadují přísun minerálních látek, které je posilují. Především jde o živiny: dusík (podstatný pro růst nových výhonků), fosfor (důležitý pro vývoj kořenového systému), draslík, hořčík, vápník. Na začátku vegetační sezóny trávníku dopřejeme tzv. startovní hnojení. Živiny v granulích aplikujeme na trávník vždy po kosení, nejlépe na suchý porost v odpoledních hodinách.
Tráva se neobejde bez zavlažování. Nejlepší je automatické, jednoduše programovatelné, které pracuje i bez naší přítomnosti, v době dovolené. Jinak použijeme zahradní hadici. Zálivka se provádí v době, kdy je nejmenší odpařování: tedy brzy ráno a večer. Ráno je vhodnější, protože po závlaze rychleji dochází k oschnutí rostlin a je menší šance pro infekci houbovými chorobami.
Kosení trávy je časově náročné, proto se zamyslíme nad svými možnostmi a zvolíme podle toho mechaniku. Na velký pozemek se vyplatí pořídit traktor či výkonnou sekačku se širokým záběrem. Oblíbené jsou i programovatelné sekačky, které samy jezdí po trávníku a napájí se elektřinou. Trávník je lépe sekat častěji a odstraňovat menší části než sekat občas a rovnou nakrátko. Obecně platí zásada: odstraňujeme maximálně jednu třetinu výšky rostliny.
Dalším ošetřením, který trávník potřebuje, je tzv. vertikutace – prořezávání. V době růstu trávníku se v něm totiž hromadí odumřelé suché části, které vytvářejí na povrchu plsť (ta zhoršuje propustnost vody, vzduchu, živin ke kořenům). Pomocí prořezávání (provádíme nejlépe do kříže) odstraníme tuto plsť z trávy. Jinak trávník ztrácí svůj vitální vzhled a to i když má přísun živin. Na prořezávání použijeme vertikutátor se speciálními noži, které se zařezávají pouze 2–3 mm do trávy. Vertikutaci provádíme po sečení trávníku, ve stavu plné vegetace, a to dvakrát ročně: na jaře a na podzim.
Trávník ocení, když provedeme i tzv.aerifikaci, tedy provzdušnění. Je to dobré hlavně pro utužený povrch trávníku, kterému tak dopomůžeme k lepšímu přísunu vody a živin. V praxi trávník propichujeme zahradní technikou opatřenou válcem s plnými nebo dutými hroty. Hloubka zásahu je v rozpětí 5–10 cm.