Jak lidé snižují náklady na bydlení? Stěhují se do jurt

Maďarský filmař Dávid Zih je dnes sám překvapený, jak se jeho bydlení liší od původní představy domku s terasou. Na svém pozemku nedaleko Budapešti dokončuje obydlí, které je podstatně exotičtější – jurtu, tedy velký klenutý stan s kruhovým půdorysem, jaký používají obvykle kočovníci ve stepích Střední Asie. Rozhodl se pro ni ze stejných důvodů jako spousta dalších lidí v jeho zemi. Chce tak čelit rostoucím nákladům na bydlení.

„Až bude jurta hotová, bude to stát poloviční cenu toho, co by stál dům z lehkých materiálů (dřevostavba apod. – pozn. red.). Cenovou nabídku na takový dům jsem dostal na jaře a na podzim náklady vzrostly o dalších 30 %,“ řekl sedmatřicetiletý kameraman Zih v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Jeho jurta stojí v městečku Budakeszi a je umístěna na izolované dřevěné základové desce, má stěny postavené z dřevěných latí, do nichž jsou vsazena okna, strop je krytý izolací i hydroizolací. Interiér má užitnou plochu 80 m2.

David sice ještě nemá úplně hotovo, než ale přijde zima, bude jeho domov umístěný mezi borovicemi hotový. Dosud zatím žije v pronajatém bytě s ústředním topením, jakmile se ale nastěhuje, očekává, že ušetří spoustu peněz. Svou jurtu hodlá vytápět nástěnnými elektrickými panely.

Jak upozorňuje agentura, Zih patří k rostoucí skupině Maďarů, kteří právě kvůli zvyšujícím se nákladům na energie začínají dávat přednost trvalému bydlení v jurtách před tradičními domy.

Vychází mj. z vyjádření Gabora Adorjana, jenž jurty staví a potvrzuje, že počet objednávek, které má, v posledních měsících prudce stoupl a že je plně obsazen až do příštího léta.

Drtivá většina klientů přitom chce jurty největší velikosti, tedy právě modely používané k celoročnímu bydlení. Stejně je na tom ale většina dalších stavitelů jurt, jichž je v zemi dohromady okolo tuctu.

Dle Adorjanova odhadu stojí v Maďarsku okolo 1000 jurt a stále více z nich lidem slouží jako trvalé bydliště. Dříve je majitelé spíš využívali k ubytování hostů, eventuálně je používali lidé žijící mimo dosah městské infrastruktury.

„Někteří říkají, že to tak zůstane i v budoucnu, a to pravděpodobně proto, že mnoho lidí si to volí nejen kvůli rostoucím cenám energií, ale také kvůli růstu cen staveb,“ uvedl Adorjan.

Jurty jsou levnější na vytápění, protože vzduch cirkuluje v jediném kruhovém prostoru s tepelně izolovanými stěnami. „I malá kamna dokážou zahřát jurtu během krátké doby,“ vysvětluje Adorjan.

V jurtě bydlí i Poganyovi, jež žijí na farmě u města Kecskemet na východě země. Manželé chovají ovce a pěstují dýně na prodej. V jurtě bydlí trvale tři měsíce.

Když bydleli na statku, vytápěli kamny na dřevo jediný pokoj, který však stihl vždycky do rána vychladnout. Nyní kamna hodlají používat v jurtě, kterou mají zařízenou stejně jako běžný byt, tedy s obrazy na stěnách, květinami, pohovkou, postelí, jídelním stolem a příjemným kuchyňským koutem.

Pár čeká příchod svého prvního potomka, a tak je pro něj právě dostatek tepla doma důležitý jako nikdy předtím. V jurtě hodlají bydlet několik dalších let a za peníze, které takto ušetří, chtějí přestavět statek.

„Je to pro mě obrovská úleva… Nemám strach, že by nám byla zima, jsem si jistá, že nás kamna udrží v teple,“ svěřila se reportérům agentury Reuters dvaadvacetiletá Petra Pogany-Bagová, jež se živí jako chůva.

Její muž Mihaly Pogany, pracující kromě farmaření také jako pojišťovací agent, poznamenává, že se svět změnil, a lidé si proto musí zvyknout na nižší úroveň pohodlí. „Vytápět byty na 26 °C je velký luxus,“ říká.