Článek
Ač se to nemusí zdát na první pohled patrné, architekti se rozhodli původní zástavbu připomenout některými prvky na stavbě nové. Je to patrné zejména na jižní fasádě, kde se výrazně uplatnila perforace povrchu, pro danou oblast typická. A jsou to i velká otevření stěn, opět běžná pro místní stodoly a venkovská stavení.
Inspirací pro návrh interiéru byly balíky na polích.
Vzorek z čelní fasády pokračuje ještě na bocích budovy.
Vzor na fasádě vypadá jako matrice. Díry jsou negativ a výstupky pozitiv.
Perforace fasády dosáhli architekti tradičním způsobem pomocí cihel, které se kladou na sebe tak, aby mezi nimi vznikaly pravidelně rozmístěné otvory. Tímto postupem vznikl plášť, za nímž jsou schovaná velká okna, která na jedné straně přivádějí do interiéru spoustu světla, ale na straně druhé jsou stíněna právě „krajkou“ z cihel.
Protipólem k děrovanému vzorku z cihel jsou pak na „plných“ částech fasády výstupky vzniklé střídáním směru orientace cihel při jejich kladení v řadě za sebou. Celek působí jako střídání pozitivu a negativu téže matrice.
Betonové stěny doplňuje kovové perforované zábradlí.
Motiv válce je přítomný ve všech patrech domu.
Prostá lineární hra se vzory na fasádách budovy s celkovou plochou podlah 525 m2 je v přímém kontrastu s uspořádáním interiéru. Jemu totiž vévodí válce o různém poloměru inspirované kulatými balíky na polích.
Kromě rovných zdí tak návštěvník v interiéru ve všech patrech narazí na spoustu přepážek a stěn vystavěných do půlkruhu.
Za krajkou z cihel jsou ukryta velká okna, která jsou takto stíněna.
Odkaz k venkovským stavbám, jako jsou například stodoly, je snadné vycítit nejen při pohledu zvenčí, ale i uvnitř domu.
Uspořádání interiéru