Hlavní obsah

Interiér frýdlantské vily advokáta Glücka zpestřilo výrazné dubové schodiště

Novinky, text: Petra Šternová, editace: tnk

Pozdně secesní vila vybudovaná pro rodinu advokáta Glücka je svým vzhledem podobná stavbám navrženým drážďanským architektem Rudolfem Bitzanem. V časopise Der Architekt bylo publikováno několik jeho návrhů ve Frýdlantu, které ale nebyly postavené. Není tedy zcela vyloučeno, že i na této vile s výraznou obytnou halou se mohl tento významný architekt podílet.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Vila s adresou: Mládeže č.p. 907, Frýdlant v Čechách

Článek

Plány rodinného domu frýdlantského advokáta židovského původu S. Glücka vytvořil místní stavitel Rudolf Hampel. Ten se podílel na vzniku řady staveb v regionu.

Pro advokátovu vilu byla vybrána parcela při dnešní ulici Mládeže nacházející se severně od náměstí. Třípodlažní podsklepenou stavbu Rudolf Hampel zakomponoval do zahrady, ve které se zachovaly pozůstatky původního řešení osázení zelení, kamenný bazén a drobná stavba garáže.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Vilu krášlí střídmé secesní prvky.

Plochy fasád v režné stříkané omítce jsou členěny polosloupy, výraznou korunní římsou, balkóny i soškami malých andělíčků.

Ve vile byla i advokátní kancelář

Vila sloužila nejen jako rodinné sídlo, ale byla i místem zavedené advokátní praxe. Obě funkce vily se podařilo poměrně úspěšně oddělit i díky samostatným, symetricky umístěným vstupům na bočních stranách stavby.

Ve sklepě bylo umístěno technické a skladovací zázemí domu, v přízemí byla provozována advokátní praxe.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Nákres vily ukazuje pohled na vilu z ulice.

Hlavní místností patra byla obytná hala s galerií přesahující přes dvě podlaží, která měla reprezentativní i komunikační funkci. Obklopovala ji kuchyň, přípravna jídel a jídelna, následovala zimní zahrada a pravděpodobně pokoj paní domu.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Stěny obývací haly byly v souladu s tehdejšími trendy obložené dřevem.

Místnosti druhého patra přístupné z galerie patřily k soukromé části domu. V ní byly ložnice rodičů, koupelna, dětský pokoj a ložnice, fotokomora a hostinský pokoj. Část podkroví byla proměněna na obytný prostor a sloužila s největší pravděpodobností k ubytování služebného personálu.

Glückově rodině byl dům zabaven ve prospěch Velkoněmecké říše v roce 1942. Po válce vila sloužila jako jesle a pak jako Dům dětí a pionýrů. Před několika lety proběhla rekonstrukce objektu, který je teď využíván pro mimoškolní aktivity mládeže.

Stavba je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám