Článek
Dnes je ale všechno jinak a váš dům září elegancí. Bylo hodně těžké po patnácti letech přesvědčit manžela, abyste se pustili do tak náročné a nákladné rekonstrukce?
Dáša: Bylo to velmi obtížné, ale čekala jsem opravdu dlouho. Seznámila jsem se s architektkou Evou Heyworth a její prací, která mě uchvátila. S její pomocí se mi ho nakonec podařilo přesvědčit.
Proč jste se změnám tak bránil?
Pavel: Dlouho jsem žil v a pracoval v Rakousku. Oblíbil jsem si zejména jejich venkovský styl, který vnímám velmi pozitivně, a také jsem se nedokázal smířit s tím, že by se měla odstranit naše, z mého pohledu, dobrá a kvalitní kuchyň obložená kamenem. Původně jsem souhlasil jen s vybudováním francouzských oken a prosvětlením přízemí. Dokonce jsem zvažoval, zda by nebylo vhodnější postavit na našem pozemku úplně nový dům než se pustit do tak rozsáhlé a finančně nákladné rekonstrukce.
Co bylo třeba v domě předělat, s čím se na vás majitelé obrátili?
Eva: Především bylo třeba hlavní obytný prostor v domě propojit, prosvětlit ho a kompletně upravit dispozici. Vybourali jsme předsíň, WC, spíž, krb, akvárium přesunuli jinam, budovalo se nové schodiště… Možnosti zde však byly značně omezené. Vyměnili jsme dveře, okna, topení, osvětlení, zmodernizovali všechny koupelny. Zcela se proměnila kuchyň.
Tak rozsáhlá rekonstrukce domu zbudovaného ve svahu byla asi hodně komplikovaná. Co představovalo největší zásah?
Eva: Vybourání francouzských oken. Měli jsme problémy se statikou i statiky, ale zvládli jsme to. Otevřený obytný prostor teď podepírají tři ocelové sloupy. Hodně se to tu prosvětlilo. Podlahu ze světlého přírodního linolea a převahu bílé barvy doplňují akcenty stříbrného nábytku s červeným sklem a tmavě hnědý koberec. Prostor se opticky ještě víc zvětšil použitím zrcadlových čelních ploch šatních skříní, v nichž se odráží.
Měla jste jasnou představu o barvách?
Dáša: Kromě schodiště, které jsem si vždycky přála bílé, ne. Vnímala jsem potřebu prosvětlení interiéru, ale barevnost a jeho celkovou proměnu jsem ponechala v rukou architektky. Samozřejmě že jsem si z předkládaných variant vybírala, ale striktně jsem nic nevyžadovala.
Za jakých podmínek jste s úpravami interiéru souhlasil?
Pavel: Přál jsem si zachovat akvárium. Mořské akvárium je můj dlouholetý koníček a musím uznat, že mu Eva našla skvělé umístění, odděluje východ na terasu k bazénu od obývacího pokoje. Také je větší (2 000 litrů vody) a mnohem krásnější než to předchozí.
Čím jste si vy splnila svůj sen?
Dáša: Určitě novou kuchyní, která se mi moc líbí. Je moderní svým vzhledem, ale zároveň i praktická k užívání a také dobře vybavená. Spoléháme na kvalitní spotřebiče značek Gaggenau a Miele. Jsme rádi, že se sem vešly všechny spotřebiče i vinotéka, osobně mám radost z umístění myčky, k níž se už nemusím ohýbat. Jsem velmi spojená s velkým jídelním stolem, kolem kterého se pohodlně posadí osm lidí. Oceňuji i materiál – corian, z něhož je zhotoven stejně jako pracovní deska kuchyňské linky.
Kde se cítíte nejlépe?
Dáša: Nemám moc času odpočívat, ale ráda sedávám na sedací soupravě před televizní obrazovkou.
Pavel: Často zapnu televizor, ale sedím a pozoruji akvárium, to je moje relaxační místo. Neumím si představit, že by se tu dalo ještě něco lepšího vymyslet. Jsem opravdu spokojený. Ovšem výhledově, pokud mi zdraví a finanční možnosti dovolí, uvažuji o dalším domu na našem pozemku a ke spolupráci bych si zcela jistě vybral Evu Heyworth. Kromě jiného se mi líbí Evino heslo: Věř svému architektovi!
To hovoří za vše, co myslíte?
Eva: U každé spolupráce jsou nezbytné porozumění a důvěra. Je důležité, aby klient pochopil architekta a nedomníval se, že ten vymýšlí efekty pro svoji slávu, ale že chce svými záměry obohatit jeho život. S Dášou a Pavlem se nám to podařilo.