Hlavní obsah

Inteligentní budovy jsou dražší, ale náklady vrátí úspora energie

Brno

Takzvané inteligentní budovy, v nichž jednotlivé systémy sítí navzájem spolupracují, jsou sice dražší než obyčejné stavby, investice do nich se ale vrátí díky úsporám energií. Například snímače pohybu pro osvětlení chodeb nebo blokování vytápění po dobu větrání mohou uspořit až desítky procent energií.

Článek

Lidé si již dnes mohou dopřát pohodlné spínání osvětlení, komfortní řízené vytápění, ovládání žaluzíí, garážových vrat a dalších spotřebičů dálkovými ovladači nebo bezdrátovými nástěnnými tlačítky. Například po dovolené před příjezdem domů je možné komunikovat s inteligentním obytným stavením pomocí mobilního telefonu.

Totéž platí o chatách, kde může člověk z domova například sledovat, zda do objektu nevnikl lupič, či si tam zatopit, popřípadě nechat zavlažit zeleninu.

Inteligentní objekty nacházejí využití ve všech odvětvích. Ve školách je vhodné řídit osvětlení v učebnách, totéž platí o přepínání režimu vytápění. Možné je i zablokovat na určitých místech ohřev vody po dobu špičkového zatížení při přípravě jídel ve školní kuchyni.

Používané prvky napomáhají i v domovech pro seniory, v hotelích, obchodech, průmyslových objektech a zařízeních pro využití volného času.

Inteligentní technologie ocení i zapomnětlivci. Pokud totiž člověk odejde z domu do práce a vzpomene si, že nechal zapnutý spotřebič, lehce jej odpojí ze sítě pomocí mobilního telefonu. Může si dokonce dopřát při odchodu z bytu pouhým stisknutím jednoho tlačítka stáhnout rolety a vypnout všechny spotřebiče.

Náklady na investice do inteligentních technologií tvoří jednu čtvrtinu, zbývající náklady připadají na jejich provoz a údržbu. Čeští stavaři a projektanti ale zatím patřičné technologie využívají jen málo. Projektant by měl vědět, jaké jsou v současnosti v tomto směru možnosti. Jen tak může navrhnout správný inteligentní objekt, aby docházelo k optimalizaci nákladů, komfortu a pohodlí pro lidi.

Podle Josefa Kunce z firmy ABB se například u budovy za 300 miliónů korun zvýší náklady na výstavbu v případě použití inteligentních systémů o deset miliónů korun. "Ročně pak ale uspoří asi deset procent z celkových nákladů 40 miliónů korun za energie. Při standardní životnosti stavby tak za 20 let uspoříme asi 70 miliónů korun," řekl Kunc.

U běžných bytů, které nevyužijí plný potenciál inteligentních systémů, je jejich použití nákladnější. U rodinných domků nebo velkých administrativních centrech, se rozdíly stírají.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám