Článek
Zejména hromosvody na starých domech mohou trpět opotřebením způsobeným rozmary počasí, ztrácejí na funkčnosti po úderu blesku či po změnách terénu, které poškodily uzemnění.
Bleskový výboj si pak hledá cestu všemi kovovými částmi domu (okapy, parapety, kabeláž počítačových sítí „LAN“, ozdobné kovové prvky), ale také vlhkými zdmi.
Při zásahu domu bleskem se na krátký čas zvýší napětí ve všech vodivých částech na vysokou hodnotu. Není-li přepětí vyrovnáno a propojeno do uzemněného obvodu, poničí elektrická zařízení, spotřebiče i celé okolí, může vytrhnout elektroinstalace ze zdi.
Revize každých pět let
Instalaci a revizi hromosvodu provádí výhradně kvalifikovaný odborník s potřebnými oprávněními. Revizního technika pro konkrétní region lze najít na webu revizekontroly.cz, obvykle jsou pro tuto činnost oprávněné firmy, které hromosvody montují, servisují a zajišťují revize elektrických zařízení a spotřebičů.
Ideální je, když se celý systém hromosvodu a propojení s elektroinstalacemi řeší během projektování stavby.
První revize hromosvodu musí proběhnout po jeho instalaci. U rodinných domů stačí provést revizi každých pět let a také po každém zásahu bleskem, který může hromosvod poškodit.
Lhůty revize hromosvodů řeší ČSN 33 1500, rozhodující jsou použité materiály hromosvodu i typ konstrukce objektu.
Revize mimo termín
Revizi necháme provést při instalaci satelitu nebo antény na střechu domu, po rekonstrukci střechy, když jsme hromosvod odmontovali a opět instalovali.
Pojištění a hromosvod
S revizí hromosvodu souvisí i míra plnění po pojistné události. Pojištění domu u některých pojišťoven zahrnuje plnění v případě přímého úderu blesku, pojistit se lze i na škody způsobené jeho nepřímým úderem (mj. přepětí, zkrat na elektronických přístrojích nebo zařízeních), kdy se v okolí zasaženého domu ve vodivých předmětech indukují proudy intenzity v síle té původní bleskové.
Správně provedený hromosvodní systém dům odstíní i před nimi a svede je k uzemnění.
Blesky se liší také podle tvarů, tento je rozvětvený.
Máme-li hromosvod s platnou revizí, jednání s pojišťovnou je snazší než v případě, kdy musíme podle kolaudačního rozhodnutí hromosvod mít a v době pojistné události tam není, nebo byl nefunkční a revizní lhůta dávno uplynula. Pak se pojišťovna bude pravděpodobně plnění v případě škody bránit, nebo ho omezí.
Instalaci svěříme odborníkovi
V optimálním případě hromosvod navrhuje projektant elektroinstalací, který ho propojí s ostatními elektroinstalacemi v jeden spolupracující systém, jenž zachycený proud bezpečně odvede k uzemnění. Oslovit můžeme i firmu s oprávněním, která hromosvodní systémy navrhuje a zpravidla instaluje. Poradit se můžeme i na místním stavebním úřadě.
Oddálený hromosvod na rodinném domku s anténou a satelitem pro příjem zemského digitálního vysílání.
Hromosvod může být spojený s konstrukcí budovy, nebo je od ní izolovaný. Vyrábí se nejčastěji ze žárově zinkované oceli, mědi, slitin hliníku nebo nerezavějící oceli.
Stále se instalují tzv. vysoké hromosvody, ale používají se také soustavy krátkých jímačů (tyčí) rozmístěné podle potřeby systému a ochrany budovy po střeše. Hromosvod lze instalovat i skrytě. Záleží také na tom, zda bude na ploché střeše, na hřebeni střechy atd.
Skládanka ze tří částí
Hromosvod se skládá z jímacího zařízení, které zachycuje blesky (vodiče, tyče, mříže).
Svody tvoří vodivé spojení od jímacího zařízení k uzemnění. Každý svod má být zároveň připojen k vlastnímu zemniči. Mohou být strojené z vodičů vedených na povrchu či skrytě.
Ošetření hromosvodu a pravidelná revize zajistí jeho správnou funkci.
Uzemnění zajišťuje svod blesku (výboje) do země, což obstarají tyče, desky, pásky (zemniče), zapuštěné v zemi, případně v základovém betonu.
Aby přepětí způsobené úderem blesku nebo bleskový proud neponičil, či nevyřadil z provozu citlivou elektroniku, zabezpečíme vlastní elektrickou síť a připojená elektrická zařízení v domácnosti speciálními svodiči jako ochranou před přepětím.
Hromo- nebo bleskosvod?
S názvem hromosvod se v češtině i v příslušných normách a vyhláškách setkáváme běžně, přitom je vlastně nelogický - zařízení vede blesk (bleskový výboj), nikoli hrom. Zastaralejší pojmenování bleskosvod je tedy správnější. První bleskosvod na území Českého království, který byl umístěn na stavbě, byl instalován na zámku v Měšicích roku 1775.
Hromosvod vedený přes hřbet střechy svorkami.
Bleskosvod vynalezl premonstrát Prokop Diviš, který je považován za prvního vynálezce bleskosvodu (hromosvodu) v Evropě. Ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil první hromosvod v roce 1754.
Zákon a hromosvod
Každý, kdo staví rodinný dům, musí respektovat stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášku č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby se změnami č. 20/2012 Sb., § 36 Ochrana před bleskem. Dobré je také nahlédnout na odkaz ČSN EN 62305-2, analýzu rizika.
Víte…
…co je to blesk?
Elektrický výboj mezi centry kladného a záporného náboje jednoho nebo více oblaků, obvykle mezi oblakem a zemí, méně často mezi oblakem a stratosférou. Po proběhnutí prvotního elektrického výboje, tzv. vůdce blesku, se vytvoří viditelný kanál tvořený rozžhaveným a ionizovaným vzduchem.
…jaké má tvary?
Blesky mají různou podobu, např. mezi oblakem a zemí nejčastěji tvoří čárový blesk (viditelný kanál není rozvětven). Naopak blesk rozvětvený se rozpadá na několik desítek dílčích úderů. Blesk perlový má pravidelně přerušený viditelný kanál. Plošný blesk je podobný ozářenému oblaku.
…jak často blesk udeří?
V průměru během bouřkových dní udeří v České republice blesk 2x až 4x na km2. Situace se může lišit region od regionu. Celkový počet blesků během bouřky dokáže nad územím ČR překročit za den hodnotu 50 000 blesků.
…jak rychlá je bouřka?
Uběhlo-li zhruba 10 sekund od blesku a ještě nezahřmělo, pak je bouřka od nás v bezpečné vzdálenosti. Slyšíme-li zahřmění dříve než v pěti sekundách, utíkejme se schovat do bezpečí. S rychlostí 300 000 km/s je záblesk blesku cca 900 000krát rychlejší než relativně pomalý zvuk, který se šíří rychlostí 330 m/s, tím dochází k pozorovatelnému zpoždění mezi světelným a zvukovým projevem blesku.
Světově uznaným vynálezcem hromosvodu je ale americký vědec a politik Benjamin Franklin, jehož pokusy podobné těm Divišovým probíhaly kolem roku 1750.