Článek
Při výběru fasády máte v podstatě dvě možnosti. Buď odvětrávaný, nebo kontaktní typ. Obě varianty mají svá pro a proti. Ve finále přitom nemusí být vůbec patrné, pro kterou jste se nakonec rozhodli. Některé varianty povrchových úprav mohou totiž působit stejně, ať už se uvnitř skrývá pálená cihla, pórobeton, nebo sendvičová dřevostavba.
Mimochodem – dřevostavba: víte, že váš dům může vypadat jako autentická roubenka, i když dřevěný je v něm ve skutečnosti jen nábytek?
Fasáda může totiž dřevěný povrch pouze imitovat. Nejde tedy o obklad ze skutečných dřevěných prken či fošen, ale o vytváření 3D struktury dřeva přímo do omítek a fasád. „Chtěli jsme nabídnout vzhledově dokonalou a současně bezúdržbovou variantu,“ říká Martin Kobosil ze společnosti Abard. „Díky této fasádní technice se nám podařilo dosáhnout reálného trojrozměrného vzhledu původních starých trámů nebo i jemnější struktury prken,“ vysvětluje.
Radost z nové fasády mohou pokazit ptáci i pavouci. Co dělat, když si ji oblíbí a začnou ji ničit?
Odvětrávaná, nebo kontaktní?
Jediná a správná odpověď na otázku, která fasáda je lepší, neexistuje. Určitě neuděláte chybu, když se poradíte s odborníky.
Odvětrávané fasády pečují o cirkulaci vzduchu mezi zdivem a obkladem. Konstruovány jsou tak, aby mezi nimi a domem vznikla mezera, kterou proudí vzduch, zamezující přehřívání stavby a tvorbě vlhkosti.
Fasádní lamely se obvykle upevňují na hliníkové nebo dřevěné konstrukce – rošty, eventuálně plné bednění. Na ně se lepí nebo fixují pomocí nýtů a šroubů. „Kotvení je zpravidla zcela skryté, a proto nijak neovlivňuje finální vzhled stavby,“ shodují se odborníci ze společnosti Prefa Aluminiumprodukte.
Kontaktní fasáda se dá aplikovat dvěma způsoby. Buď přímo na zdivo, nebo na izolační materiál. Ten se připevní na zdivo těsně před fasádou. Chcete-li ušetřit na topení, nejlepší je druhá možnost. Z izolačních materiálů jsou nejpopulárnější polystyren a minerální vlna.
Minerální omítky pro starší domy
Když se pustíte do rekonstrukce staršího domu, který může být z pálených cihel, smíšeného zdiva nebo kamene, půjdete dost možná tou nejtradičnější cestou a zvolíte minerální omítku. Minerální omítky se skládají z písku a pojiva (což je nejčastěji vápno, cement nebo sádra). Smícháním s vodou vznikne velice tvrdá, drsná slupka, maximálně paropropustná, ale hodně nasákavá, takže ochranu proti dešti musíte zajistit ještě finální vrstvou. Ta by měla být omyvatelná, protože kvůli drsnější struktuře jsou minerální omítky náchylné k zašpinění.
Šlechtěné minerální omítky se dodávají zabarvené, takže omítnutý povrch je barevně stálejší než nátěr. Pomocí nejrůznějších škrabek lze minerální omítky plasticky upravovat, nebo naopak hladítkem dosáhnout elegantní hladké struktury.
Která je ta pravá?
Pokud vás čeká finální povrchová úprava novostavby a nechcete sahat hlouběji do kapsy třeba kvůli kamennému obkladu, pak asi budete volit omítku, která se nanáší na zateplovací vrstvu. Na trhu najdete široké spektrum omítek na různé pojivové bázi a se specifickým určením, s rozmanitou zrnitostí a v mnoha barevných odstínech.
Zájemce tak najde řešení na opravdu jakýkoliv, a jakkoliv problematický, podklad. „Vybírat lze z minerálních a pastovitých silikátových, akrylátových, siloxanizovaných nebo silikonových omítek,“ popisuje Dominik Hanko ze společnosti JUB.
Na trhu jsou ale také mozaikové omítky na podezdívky, dekorativní omítky pro dokonalou imitaci dřeva, kamene, cihel a betonu nebo třeba přísady pro třpytivý efekt na povrchu fasád. „Dostupné jsou rovněž sanační omítkové systémy, které řeší problémy s vlhkým zdivem, stejně jako nátěrové systémy pro sanaci nežádoucích řas a plísní anebo prasklin,“ upřesňuje Dominik Hanko.
Plot chrání dům a dotváří jeho image
