Článek
Autoři nejprve vyhloubili v zemi dostatečně velkou jámu, přičemž vytěžený materiál ponechali navršený po jejím obvodu. Na dno položili izolační fólii a na ní z betonu vylili první vrstvu. Když zatvrdla, z připravených balíků sena vyskládali ve středu plochy tvar, který měl mít interiér budoucí stavby.
Poté přišla na řadu opět míchačka s betonem. Jako bednění sloužily z vnitřní strany právě balíky sena a z vnějšku stěny jámy zvýšené o vytěženou hlínu. Když se beton dostal na stejnou úroveň s balíky, zakryli je opět izolační fólií a vše zalili poslední vrstvou betonu. Takto vzniklou betonovou čepičku nakonec zahrabali hlínou.
Po důkladném ztvrdnutí betonu autoři veškerou zeminu odhrabali a sami se nestačili divit, jaký útvar se před nimi vynořil. Nikde ani kousek rovné plochy, beton dokonale přejal charakteristiku půdy, kterou byl obklopen. Vzniklý produkt připomínal veliký balvan. Aby se odhalil i jeho vnitřek, dělníci z něj odřízli čelní a zadní část.
Nepochybně se nabízelo mnoho jiných způsobů, jak seno zevnitř betonového útvaru odstranit, autoři se však rozhodli nechat opět zapracovat přírodu. Tu zastoupila kravka Paulina, kterou na místo přivezli coby telátko.
Po jeden rok se živila senem naštosovaným v interiéru a bylo ho zhruba padesát kubíků. Než se s Paulinou architekti rozloučili, vyrostla z ní 300kilová kravka.
Nyní zbývalo vnitřek stavby důkladně očistit, osadit přední otvor směřující k moři oknem a v zadní části instalovat dveře.
Jestliže má stavba už při pohledu z vnějšku nezvyklý, amorfní tvar, který působí přírodním, neučesaným dojmem, opravdové překvapení skrývá její interiér. V něm se mísí hned několik zajímavých prvků. Jednak to je relativně pravidelný, snad až rustikální vzhled stěn, které přejaly svůj vzhled od mechanicky vázaných balíků sena.
Nad hlavou se člověku zdvihá zvlněný strop, připomínající rozbouřenou hladinu nedalekého Atlantiku, jež jako by v jediném okamžiku zkameněla. Jako kontrast k tomu všemu fungují hladké plochy řezů vytvořené moderními lidskými nástroji.
Vedoucí týmu architektů, Antón García Abril, k tomu Novinkám řekl: „Abychom tento prostor vybavili vším komfortem a potřebami pro život, použili jsme jako inspiraci Le Corbuisierovu Chatu, jen jsme změnili výchozí materiál a rozměry. Je to taková Chata z betonu, zábavný prostor k životu, který nás inspiruje a uvádí v úžas.“
Uvnitř domku lze nalézt pohodlné dvoulůžko s krbem, sprchou a toaletou. Všemu pak dominuje úchvatný výhled na oceán.