Článek
Žulové pohoří, v němž nová vesnice vyrostla, patří k nejkrásnějším koutům Číny a není divu, že se sem pravidelně sjíždějí každoročně tisíce turistů pokochat se jeho krásou. Právě nadmíra návštěvníků byla důvodem vybudování nového komplexu budov.
Čínští architekti se snažili maximálně přiblížit vzhled výškových budov okolní přírodě.
Místo je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, a tak bylo zřejmé, že pokud má v horách vyrůst celá nová vesnice, měl by ji navrhnout někdo, kdo má hluboký cit pro přírodní krásy a velikou úctu ke krajině.
Logickou volbou byl proto právě tým Ma Jen-sunga ze zmíněného studia, který se už po mnoho let věnuje návrhům ve stylu starodávného čínského umění Šan-šuej. Architekti se v panensky zeleném horském prostředí pokusili vytvořit tzv. město hor a řek.
Výsledkem jejich snahy je opravdu spíše útvar než v pravém slova smyslu vesnice, jež více než cokoli jiného připomíná vodorovně uložené a po miliónech let obnažené sedimentované vrstvy.
Domy vypadají, jako by z pohoří doslova vyrůstaly a byly jeho součástí.
Vesnice vyrostla na jižním břehu jezera.
Vodorovné linie každého z domů připomínají obnažené masivy tvořené ze sedimentů.
Projekt nové vesnice je ve skutečnosti součástí mnohem širšího urbanistického plánu zahrnujícího okolí jezera Tchaj-pching-chu. Vesnici, jejíž vybudování bylo první fází celého projektu, je možné objevit na jeho jižním břehu.
Každá z deseti budov nově vzniklé zástavby má svůj vlastní, unikátní tvar a také je každá jinak vysoká. Území, na němž vesnice vyrostla, je velké 19 hektarů, budovy pak na něm zabírají dohromady zhruba sedm hektarů. Celkově uvažované území proměny okolí jezera je velké přibližně 1,2 kilometru čtverečního, zastavěná má být zhruba polovina této plochy.
Domy z některých úhlů připomínají hromádky na sebe naskládaných plochých oblázků.
Každá ze staveb svým obyvatelům nabídne velkorysé množství teras.
Fasády domu jsou bohatě prosklené, takže obyvatelé budou mít nádherný výhled do celého okolí.
Domy připomínající z některých úhlů hromádku na sebe naskládaných velice plochých oblázků, které jako by tvaroval pouze vítr a voda, jsou navrženy převážně jako rezidenční a víceúčelové. Jejich obyvatelé se budou moci těšit z nádherných výhledů do okolní krajiny nejenom díky bohatě proskleným fasádám, ale především díky četným terasám, jejichž tvar byl inspirován nedalekými čajovými políčky.
Celý projekt je zajímavý mj. tím, že stejně, jako v přírodě, ani ve vesnici nehrají pravé úhly prim.
Pohled z výšky na osm z desítky postavených budov
Jak vysvětluje Ma Jen-sung z architektonického studia, velké množství venkovních prostorů má v obyvatelích podpořit dojem, že nejsou jen prostými pozorovateli okolních přírodních krás, ale že jsou do nich ponořeni, že se přímo účastní onoho dialogu mezi horami, jezerem a oblohou.
Plán celé vesnice
Budoucí podoba celého území. Bílé budovy jsou rezidenční, oranžová je hotel a modré obchody.
Koncept Města Šan-šuej
Město Šan-šuej znamená v překladu Město hor a vody. Jeho koncept představil slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen už v roce 1980. Znepokojen rostoucím počtem obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej.
Cílem bylo umožnit lidem, aby žili v městském prostředí, ale zároveň měli možnost navrátit se k přírodě. Tento urbanistický plán dosud nebyl uveden do praxe. Vrátit se k němu rozhodl až současný čínský architekt Ma Jen-sung.
