Článek
Hořický rodák Jindřich Malina uspěl ve druhé polovině třicátých let hlavně svými stavbami v Lázních Bělohrad. Jeho vlastní vila má tři obytná podlaží.
Suterén s vchodem ze zahrady byl určen především k provozu firmy. Působivě navržená prosklená chodba přechází z čekárny do prostorné zimní zahrady, která ale zůstala nedokončená.
Byt podnikatele v přízemí je přístupný vchodem z opačné strany domu. Dispozice celého podlaží je navržena tak, aby se neprolínal prostor služebnictva a rodiny.
Halové schodiště, které spojuje halu s pracovnou v suterénu a s bytem v podkroví, je nápaditě zakryto obložením stěny za krbem, díky čemuž byly podstatně zredukovány tepelné ztráty způsobené výškou stropu schodiště.
Prosklené posuvné dveře otvírají prostor haly do sousedního pokoje s okny do zahrady. Kuchyň a další pokoj, do kterých se vstupuje ze zádveří, jsou navzájem propojeny. Díky tomu měla být nejspíš usnadněna práce hospodyně po vzoru amerických trendů, které k nám v té době doléhaly.
Prostor pod střechou s vysokým krovem využil architekt k umístění pokoje pro hosty a služebnou a bytu pro své rodiče.
Vila byla vyzděna z cihel, stropy a některé konstrukční prvky byly vytvořeny z monolitického železobetonu. Záměrem architekta nebylo přiznávat režné zdivo, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stavba měla být omítnuta, ale fasády nakonec nebyly dokončeny.
Velkolepost domu podtrhuje členění jeho jižní strany. Technickou zajímavostí jsou původní americká okna, která mají výsuvná a současně otáčivá křídla, takže hospodyně je při jejich údržbě umyla ze všech stran, aniž by udělala jediný krok.
Může se Vám hodit na Firmy.cz: