Hana Mašlíková Reinders si zařizovala byt podle citu

Dvoupodlažní rodinný dům postavený v řadové zástavbě v anglickém stylu má za brankou i dvě parkovací místa a z obývacího pokoje vstup na předzahrádku s terasou.

Hanka s manželem Andrém ho koupili v rozestavěné fázi a uvítali možnost ještě zasáhnout do vnitřní dispozice.

Dům se nachází v klidné lokalitě několik kilometrů za metropolí, což je ideální místo pro dva zapálené sportovce, kteří rádi vyrážejí do přírody, ať už sami, nebo se svými dvěma psími společníky.

Vyrůstala jsem na vesnici v rodinném domku se zahrádkou a celé dny jsem trávila venku nebo s taťkou v garáži, kde jsme pořád něco kutili. Z toho asi vyplynula moje touha po domečku.

André sice prožil dětství v bytě, ale chtěl si vyzkoušet, jak by se mu žilo v domě. Na tomto zásadním jsme se shodli a začali hledat vhodnou lokalitu.

Dům, který jsme si vybrali, byl hned druhý v pořadí z těch, které jsme navštívili. Nadchla nás lokalita, která je sice kousek za Prahou, ale když na to přijde, tak autem jsme ve městě cca za deset minut.

S Andrém jsme hodně sportovně založení, a tak nám vyhovuje možnost vyrazit do přírody či na kolo rovnou z domu.

Máme také dva pejsky, takže je to fajn i z důvodu venčení. Dům je dispozičně řešený jako 5+kk s užitnou plochou 128 m2, což nám naprosto vyhovuje i do budoucna, kdy bychom chtěli mít děti.

Z obýváku se dá vyjít rovnou na terasu, kde máme zahradní posezení s grilem, a na předzahrádku se dá zaparkovat kočárek i vypustit pejsky. Na pozemek se vešel i zahradní domek na uskladnění sekačky, nářadí i letního nábytku.

Když jsme dům koupili, měl hotovou jenom základovou desku a postavené stěny do prvního patra, což bylo fajn, protože se v něm daly udělat drobné dispoziční změny, které víc odpovídaly našim nárokům.

Ale asi každý, kdo stavěl, ví, jak je to časově náročné a co obnáší, nastěhovat se do úplně nového.

První půlrok jsme řešili takové ty první závady, které jsou asi všude. Teď si teprve začíná dům sedat, takže praskají zdi atd., ale to se děje v každé stavbě a nikdo to neovlivní a zrovna tohle se dá vyřešit třeba novou výmalbou. Jenže já jsem perfekcionistka, která chce mít všechno dokonalé, tak mě to tu a tam ještě potrápí…

Bylo by asi fajn vzít si designéra, ale myslím si, že i když mu řeknete svoji představu, tak to stejně bude aspoň trošku dělat podle sebe. Navíc je pro mě domov tak osobní a intimní zóna, že by to mělo být stoprocentně podle mě. Takže jsem celý dům zařizovala sama a manžel, který má pro tyhle věci naštěstí cit, mi do toho povídal.

Nepotrpím si na žádné módní výstřelky a dělám všechno podle citu tak, abychom oba věděli, že jsme přišli k nám domů, a ne do nějakého vycizelovaného designového domova. Mám ráda zemité přírodní tóny, které se jen tak neomrzí a dají se dobře kombinovat. Kvůli psům jsem také řešila, aby bylo zařízení praktické, což se mi ne u všeho vybavení povedlo.

Ale chybami se člověk učí a beru to jako dobrou zkušenost pro příště. Přiznám se, že zařizování zabralo hodně času a nebylo to lehké, ale s výsledkem jsme oba spokojeni a jsem na sebe pyšná.

Kuchyň je pro mě důležitá, i když kvůli nedostatku času vařím spíš minutky a na svíčkovou jezdíme k rodičům. Ale s Andrém máme rádi sladké, tak hodně peču. S manželem říkáme, že cvičíme kvůli tomu, abychom se mohli nacpat.

Co se týká zařízení, měla jsem nějakou představu, ale protože jsem od základu řešila svoji první kuchyň, tak jsem pochopitelně úplně nevěděla co a jak. Na internetu jsem hledala kuchyně hlavně podle fotografií a našla jsem si kuchyňské studio Culina ze Znojma, jehož kuchyně mě okamžitě nadchly. Na první schůzku přijel osobně pan majitel Bíla a skvěle jsme si sedli, což já považuji za alfu a omegu jakékoliv spolupráce.

Měla jsem nějakou vizi, ale ráda si nechala poradit, neboť jsem pochopila, že bez precizního a ochotného pana Bíly bychom se nehnuli. Všechno mi vysvětlil, poradil s výběrem materiálů a úsporou místa, vymyslel skvělou rohovou zásuvku a doporučil spotřebiče značky De Dietrich, které jsem vůbec neznala. Pořídila jsem si od nich troubu vybavenou pyrolýzou, což je úžasná samočisticí funkce, která ušetří spoustu času a práce.

Ke kuchyni jsem ladila jídelnu a stůl nechala vyrobit na míru také od kuchyňského studia Culina. Jídelní židle se nám podařilo najít v XXXLutz ve stejné barvě kůže, jako je sedačka. Sháněla jsem je ale docela dlouho, až jsem si musela dát pauzu a počkat si na to, až se z povinnosti zase stane radost.

Obývák je pro nás také velmi důležitý, protože představuje místo, kde trávíme společné chvíle, odpočíváme i pracujeme. U sedačky jsme se oba shodli na tom, že chceme takovou tu válecí, která jde i rozložit na plnohodnotné lůžko s kvalitní matrací. Hledali jsme nějaký příjemný tón a ten, co jsme našli v barvě cappuccino, nám připadal dokonalý.

Taky jsem řešila, jestli kůži, nebo koženku, a nakonec vyhrála kůže, protože v létě chladí a v zimě hřeje. Tu správnou sedačku jsme nakonec objevili u české firmy Nábytek Lupínková, kde jsme byli tak spokojeni, že jsme se rozhodli pořídit si tam i obývací stěnu. Paní majitelka je velmi milá, mladá a talentovaná dáma, jejíž informace jsem úplně hltala. Radila nám s takovým profesionálním nasazením, jako by to zařizovala sobě.

Hodně čteme, takže pro nás byla zásadní i knihovna, a když jsme ji sháněli, přišly nám všechny stejné. Chtěla jsem něco jiného, a tak jsme nakonec pořídili takovou asymetrickou, která se nám líbila, že je originální a hodí se sem barevně. Konferenční stolek měl André ve svém bytě, tak jsme ho převezli a zrenovovali.

Nejsme žádní velcí plánovači, ale manžel před rokem zasadil strom, a kdyby vyšlo i to, co by mělo následovat, tak budeme rádi…

Lucie Martínková, www.modernibyt.cz