Článek
Budovu Galerie moderního umění v historickém centru Hradce Králové navrhl slavný český architekt Osvald Polívka v pozdně secesním stylu jako sídlo Záložního úvěrového ústavu v roce 1911. O rok později už dům stál.
Od roku 1990 v něm sídlí galerie, jejím potřebám ale dům příliš nevyhovoval. Město proto rozhodlo o nutnosti rekonstrukce a úpravy objektu tak, aby se původně bankovní dům proměnil v důstojný svatostánek především výtvarného umění.
Stalo se, v budově navíc vznikly i potřebné kanceláře a veškeré další prostory nezbytné pro chod a fungování galerie, včetně depozitářů s odpovídajícími klimatickými podmínkami a technickým zázemím.
Návštěvník zaznamená první změny již při vstupu do galerie. Nová podoba vchodu je vpravo.
Nová (nahoře) a původní tvář vstupní haly galerie v jejím přízemí.
Budovu galerie tvoří dvě části. Přední je šestipodlažní s jedním suterénem. Zde je výstavní prostor, v němž návštěvníci mohou obdivovat výtvarná díla, ale také se účastnit nejrůznějších kulturních akcí.
Druhá, zadní část, kde se původní byty změnily v kanceláře, je osmipodlažní, se dvěma suterény a jedním mezipatrem. Každá z částí má svůj centrální volný prostor, tj. světlík. Zatímco v přední části je zastřešen skleněnou střechou, v zadní je ponechán otevřený směrem vzhůru a funguje jako dvorek.
Při rekonstrukci autoři hleděli na každý detail. Čistě bílou výmalbu nahradily barevné a zlacené štuky.
Vlastní výstavní prostory mají nový, důstojný vzhled, který je zároveň jasným odkazem k době a někdejšímu stylu původní podoby stavby. (Nová podoba nahoře)
Cílem přestaveb a úprav bylo zachovat vše hodnotné, co se z původního stavu ještě zachovalo, a zároveň vytvořit výstavní prostor, který bude splňovat veškeré moderní nároky. Interiér je tedy například řešen bezbariérově.
Srdcem přední, výstavní části budovy je centrální, zastřešený světlík.
Nová podoba působí mnohem vzdušněji. Díky odstranění zbytečných vnitřních konstrukcí působí nyní výstavní prostor jako jeden celek.
První dvě nadzemní podlaží přední části slouží jako zázemí pro ředitelství galerie, je zde také klubovna či přednáškový sál a nechybí ani kavárna. Samotné výstavní prostory vznikly vybouráním zbytečných příček a vnitřních prvků ve třetím až pátém nadzemním podlažím.
V centru je pak velký světlík, který je zastřešen skleněnou střechou. Rovněž tak přízemí galerie je uzavřeno skleněnou plochou, která je pochozí. Díky tomu světlo prochází skrz celý dům.
Galerie nyní vypadá jako skutečný kulturní svatostánek zasvěcený výtvarnému umění.
Budova prošla důkladnou rekonstrukcí.
Velice důležitou součástí proměny a modernizace stavby je úprava suterénních prostor. Ty může galerie konečně využívat jako depozitáře pro své sbírky, jež nabízejí adekvátní klimatické i jiné podmínky pro uchovávání uměleckých děl. Zároveň jsou zde umístěny technické místnosti.
Rekonstrukce půdních prostor.
Řešení úprav galerie a v jistém smyslu konečné vytvoření jejího prostoru se porotě soutěže Stavba roku 2017 velice zamlouvalo. Udělení stejnojmenného titulu proto zdůvodnila následovně: „Titul byl udělen za provozně i stavebně nápaditou proměnu bývalého bankovního domu na soudobé muzeum se zřetelem k nové skladbě prostor.”
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
