Funkcionalistická vila získala nástavbu, která poctivě ctí její styl

Rekonstrukci majitel svěřil architektonickému studiu D4F, jehož architekti na podobných projektech v minulosti již pracovali. Jejich zkušenost se projevila citlivým přístupem ke všem aspektům projektu.

Při pohledu z exteriéru je poctivě přiznáno, kde končí původní stavba a kde začíná nástavba. Ta je ovšem navržena tak, aby se vzhledově co nejvíce blížila původnímu, tedy funkcionalistickému stylu. Nově přistavěná část tak velmi zdařile doplňuje původní dílo.

Zkušenost architektů je zřetelná rovněž v interiéru domu, kde se podařilo splnit dva zdánlivě obtížně kombinovatelné požadavky – v celém domě je hezky zachovaný původní prvorepublikový duch, zároveň však žádnému ze čtyř bytů nechybí nic z toho, co člověk očekává od moderního bydlení.

Vila byla postavena jako dvoupodlažní, nad horním patrem pak byla už jen neobývaná půda. Dům vlastnila rodina s dcerou. Už tehdy byl na každém z podlaží samostatný byt. V jednom bydleli rodiče, ve druhém dcera.

Na samém počátku rekonstrukce existovalo hned několik variant, jak by vila mohla vypadat. Majitelé si ochotně nechali při výběru finálního řešení poradit od památkářů a stavebního útvaru městské části Praha 5. Rekonstrukce proto probíhala bezproblémově.

V současné době má vila čtyři nadzemní podlaží, v každém je jedna samostatná bytová jednotka, přičemž třetí a čtvrté vzniklo namísto bývalého půdního prostoru. V návaznosti na diskusi architektů s pracovníky stavebního úřadu investor realizoval nejvyšší podlaží jako ustoupené.

„Díky tomu zde vznikla velká střešní terasa sloužící pro byt ve čtvrtém nadzemním podlaží, zároveň při pohledu z Peroutkovy ulice působí objekt nižším dojmem,“ říká zástupce společnosti RP Invest Jan Mráz.

Dům byl před rekonstrukcí v takovém stavu, že z něj bylo možné zachovat pouze obvodové zdivo. Vše ostatní bylo třeba vytvořit znovu. Původní provedení a často ani materiály neodpovídaly současným legislativním požadavkům na tepelnou či zvukovou izolaci a také původní dispozice jednotlivých pater nebyla při současném životním stylu právě ideální.

Někdejšího ducha ovšem velmi hezky připomínají nejenom parketové podlahy skládané v tradičním rybinovém vzoru, ale také například oblé hrany přirozeně doplňující rovné linie, vysoké stropy a také replika původní dlažby, použitá nejenom na chodbách, ale také v koupelnách.

Tam, kde to bylo možné, objevily se znovu dřevěné kazetové dveře, které ovšem na jiných místech nenápadně nahradily moderní posuvné dveře. I ty jsou ovšem ze dřeva. Hezkými detaily jsou zachovaná sloupková skleněná madla.

„Ve společných prostorách zůstalo i po rekonstrukci původní terrazzo, litá dlažba ze směsi cementu a ušlechtilých drtí. Byty disponují stylovými balkóny a charakteristickým proskleným rizalitem (obloukovým výběžkem, který vystupuje z průčelí stavby – pozn. red.) v prvním a ve druhém patře,” popisuje nové uspořádání interiéru domu Soňa Švimberská z realitní kanceláře Czech Republic Sotheby’s International Realty.

Vila se v současnosti pyšní vlastním, do interiéru plně začleněným výtahem, který dopraví obyvatele domu do každého z výše položených bytů. Dům má společnou kotelnu, vybavenou dvojicí kotlů, každý z bytů má ovšem své vlastní měřáky, takže v každém si budoucí nájemníci budou moci topit přesně podle svých potřeb.

Dům je nově zaizolovaný, jeho stěny před přílišnými tepelnými ztrátami chrání polystyrenové panely, v nejvyšším podlaží profilované. Nová dřevěná okna jsou osazena izolačními trojskly.

Nová dispozice jednotlivých domácností je na všech patrech obdobná – z centrální chodby se vstupuje na jižní straně do obývacího pokoje, v němž je i příprava na vybudování kuchyňské zóny. Na východní a severní stranu pak směřují soukromé pokoje a ložnice.

Hezkým nápadem bylo nahrazení původně přiznávaného betonu metalickou hydrostěrkou, která je použita na stěnách na chodbě a také v koupelnách, kde navazuje na keramické obklady.