Článek
Když se stavila v pražských Strašnicích vila pro Josefa Bohuslava Foerstera, byl její budoucí majitel ještě prezidentem České akademie věd a umění, což následně znemožnily politické události.
Povolání a jistá vášeň pro stavebníkovu profesi se otiskly v návrhu vnitřního uspořádání vily. V suterénu byl totiž kromě běžných užitkových prostor (žehlírny, prádelny, skladu potravin a garáže) také sklad rukopisů a archiv, v podkroví byl poté umístěn sklad rekvizit.
V prvním patře nesměl chybět hudební salon, který sousedil s ložnicí a pracovnou. Dispozice domu byla rozvinuta kolem haly se schodištěm. Bezprostředně u vstupu vítala návštěvníka šatna, odkud mohl pokračovat do jídelny nebo obývacího pokoje.
Stavbu ozvláštňuje obložení na fasádě
Při udělování stavebního povolení v roce 1938 nechybělo v dokumentech ani uvedení dalších souvislostí, například to, že dům patřil ke strašnické farnosti. Ke stavebnímu povolení byly přiloženy obecné podmínky pro výstavbu rodinných domů.
Tyto podmínky přikazovaly majiteli zřídit na vlastní náklady kolem své parcely veřejný chodník, reklamy a vývěsní štíty mohly být instalovány pouze na zvláštní povolení. Plot mezi sousedy měl být „slušný, průhledný, bez podezdívky“, což mělo určitě udržovat sousedské vztahy, a plot do ulice měl být proveden „vkusně, se sousedy jednotně co do formy i materiálu, na podezdívce nejvýš jeden metr“.
Nechybí typické funkcionalistické prvky, jakými jsou: trubkové zábradlí a kulaté okno
Nezastavěná plocha musela být upravena na zahradu a dobře udržována. Zahrada Foerstrovy vily zabírala celých 880 metrů čtverečních, dvorek pouze 56 metrů a zastavěná plocha 152 metrů. Zahrada byla naplánována tak, jak bylo u funkcionalistických vil obvyklé – jako malý anglický parčík s nepravidelnými cestičkami, trávníky a volně rostoucími keři a stromy.
Někdejšího majitele připomíná pamětní deska
Hlavní strana vily je řešena v přísném funkcionalistickém stylu, ale není nijak extravagantní, jako tomu bylo v případě některých exkluzivních vil například na pražské Babě. Fasáda je laděná spíše monumentálně, což podtrhuje stanová střecha.
Zdroj: Publikace Slavné pražské vily, Ladislav Zikmund - Lender
