Článek
Stavba za 17 milionů korun má několik zajímavých prvků. Tím prvním je hned fasáda. Tvoří ji totiž cihly rozebrané při demolici původního zchátralého objektu, kterému se říkalo Staré pekárny. Původní cihly přitom nechal architekt nově rozmístit v důmyslné konstrukci tak, že fasáda s nimi připomíná police s knihami.
„To byl jeden ze zásadních cílů nové stavby. Aby sem člověk přišel, možná už na začátku se zamyslel a řekl si: To mi něco připomíná. No jasně, knihy. Vždyť jdu do knihovny,“ popsal Právu vznik neobvyklého prvku starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK).
Město se raduje, protože má konečně svou vlastní plnohodnotnou knihovnu.
Knihovna se pyšní nejenom zajímavou fasádou, ale i moderním vybavením.
Stejně důležité podle něj bylo zadání, že původní stavba se nesmí zbořit bez náhrady.
„Po roce 1945 sloužila jako pekárna, ale moc pečiva se v ní nenapeklo. Její majitelé o ni po roce 1948 přišli. I kvůli tomuto pohnutému osudu jsme chtěli, aby se promítla do nové stavby. A to nakonec vedlo k tomu, že jsme do fasády knihovny použili všechny cihly, které se podařilo zachránit,“ upřesnil starosta.
Nová knihovna v Hrádku vyrostla na nádvoří takzvané Brány Trojzemí, kulturního a informačního centra, vybudovaného v roce 2010. „Snažíme se umístit kulturu spíše do centra města a knihovna do této strategie i lokality přesně zapadala,“ vysvětluje starosta.
„Také jsme chtěli, aby knihovna byla více přístupná a zajímavá. Ta původní byla umístěna v klasické továrnické vile a svým způsobem to byla z nouze ctnost. Teď ale máme skutečnou, cíleně postavenou knihovnu,“ líbí se Horinkovi.
V knihovně naleznou spoustu čtiva malí i velcí čtenáři.
Knihovna vyrostla na místě bývalého hřbitova.
Návštěvníci knihovny mohou v jejím přízemí najít také namalované siluety lidských koster. Ty připomínají fakt, že místem stavby kdysi procházela hřbitovní zeď, jež však byla v minulosti posunuta dál od náměstí. Ostatky zemřelých ale zůstaly pod zemí, nová knihovna tak de facto vyrostla na bývalém hřbitově.
Stavba stála 17 milionů korun a Hrádek nad Nisou je zaplatí z vlastních zdrojů bez dotace.
