Elegantní srub v malebné přírodě poskytuje rodině dostatek prostoru a volnosti

Les, který rodina vlastní na Vysočině, byl původním impulzem ke stavbě dřevostavby. Pragmaticky řečeno – ušetřily by se peníze nutné ke koupi materiálu. Jak se ale ukázalo, organizace, zpracování a doprava dřeva do výrobny v Černilově u Hradce Králové by vyšly dráž než náklady na materiál, který stavitelská firma zajišťuje z nedalekých Orlických hor. Myšlenka dřevostavby se majitelům ale zalíbila a i přes změnu plánu už u ní zůstali.

„Když jsme v roce 2006 řešili otázku stavby domu, byly ve hře pouze tři firmy, které se výstavbou tohoto typu domu zabývaly. Dnes je nabídka širší, ale výběru nelitujeme. Stavba srubu vyžaduje zkušenosti, které rostou s počtem postavených domů. Pozorování, jak specifická dřevěná stavba v čase pracuje, vede ke změně technologie a detailů.

Dům se ve výrobně celý smontoval, překontroloval a předal majitelům. Následně byl rozmontován a po jednotlivých dílech, které musí být vždy pečlivě očíslovány, byl převezen na pozemek. Montáž se provedla na připravenou základovou desku bez použití jediného hřebíku a šroubu. Po zhruba týdnu se rodina pana Jiřího mohla radovat z nového domu.

Protože se rozvody elektřiny vedou svisle vnitřkem kulatin a otvory pro vedení se provrtávaly v hale, prováděcí dokumentace musela být důkladně připravená. Na co by se v projektu zapomnělo, to by nebylo. Konstrukce podkroví zhotovená ze subtilnější dřevěné konstrukce je obložena sádrokartonovými deskami a štíty obkladem z palubek.

Důvodem je sesychání dřeva. Štíty z kulatiny by se pohybovaly a střecha by netěsnila. Například stěny v přízemí jsou vysoké tři metry a počítá se, že se zmenší zhruba o 20 centimetrů. Z velké části zůstala dispozice typového domu Karel zachována.

Z počátku se majitelé sami pustili do drobných úprav a změn, které by vyhovovaly dennímu provozu rodiny. Nevěděli ale, jak skloubit jednotlivé požadavky a jak vyřešit terasu, která u původního projektu chyběla. Obrátili se proto na architekta, který navrhl venkovní kryté sezení a upravil dispozici vnitřku. Rozšířila se spíž. Přesunul se hostinský pokoj.

Rodina i návštěva mají zachováno svoje soukromí. Změnil se tvar schodů. Nástup na schodiště je racionální a nemusí se procházet obývací částí. „Byly to drobnosti, které jsou logické, ale které vám bez zkušeností nedojdou,“ říkají majitelé. Částka osm tisíc korun, kterou majitelé vynaložili na úpravu projektu, byla v rámci rozpočtu zanedbatelná.

Bourání jedné jediné zdi by v důsledku přišlo mnohem dráž a představa starostí a prachu vyděsí každého. Stavba poskládaná ze silných kmenů působí zvenku masivně. Proto asi leckoho překvapí vzdušnost a světlost, kterou vnitřní interiér nabízí. I po pěti letech je ve vzduchu stále cítit jemná vůně dřeva. Barevnost interiéru je laděna převážně do světlých přírodních barev. Majitelé vsadili jen na funkční zařízení prostoru s minimem nábytku.

Helena Marková, www.mujdum.cz