Článek
Maďarský architekt proslul především svými výškovými stavbami navrženými v brutalistním stylu. Jím navržený rodinný dům v jihoanglickém hrabství Surrey i proto tolik překvapuje. Na první pohled vypadá, jako kdyby si chtěl sám architekt od brutalismu odpočinout a vytvořit něco „lidovějšího”.
Přízemní dům zaujme kombinací dřevěných obkladů a velkých prosklených ploch. Ty nabízejí nádherný výhled do okolí a především na hezky zařízenou zahradu.
| Brutalismus |
|---|
| Brutalismus je architektonický směr, který zažil největší popularitu v letech 1954–1970. Pro jeho stavby jsou příznačné především velké plochy z pohledového betonu, záměrně litého do bednění z neopracovaného dřeva, aby na něm vznikl hrubý, drsný povrch. Odtud také název směru – z francouzského béton brut (hrubý beton). Někteří architekti pak pro svá díla používali i další materiály, jako cihly a prosklené ocelové konstrukce. Brutalistické budovy spojuje unikátní vzhled, který působí poněkud přímočarým dojmem a který jen zřídkakdy zapadá do okolní zástavby. U staveb tohoto směru je zajímavé, že zatímco odborníci z řad architektů je často velmi oceňují, běžná laická veřejnost je zpravidla nepřijímá s nadšením. |
Dům byl postaven v roce 1969 pro obchodníka Jacka Perryho a byl pojmenován Teesdale House. Server Curbed, zaměřený na design a architekturu, připomíná, že tento dům je jediným poválečným soukromým domem, který se zachoval do současnosti v původní podobě. I proto je v Británii zapsán na Seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu 2. stupně.
Zdi obložené dřevem jsou otevřeny velkými, od země ke stropu sahajícími okny. Jedna ze stran domu je pak prosklená takřka celá.
Centrální část domu je tvořena proskleným boxem.
Dům svým obyvatelům nabízí plochu 308 m² a má kostru tvořenou sloupy a trámy. Prostory mezi nimi vyplňují příčky a prosklené plochy. Britský server The Sun s typickou nadsázkou poznamenává, že jsou tak velké proto, aby špiónsky založení obyvatelé domu mohli pohodlně pozorovat nejenom každého, kdo k nim přichází na návštěvu, ale pokud možno i sousedy.
Interiér domu je maximálně otevřený, jednotlivé zóny na sebe plynule navazují.
Luxus jako z akčního filmu - kulatý jídelní stůl s mramorovou deskou. Doplňují jej kožené židle.
Dům má čtyři ložnice, kuchyň s jídelnou, velký obývák a velkou přijímací místnost, již lze v našich podmínkách překládat například jako druhý obývák a také prostornou pracovnu.
Prosklená je kromě dalších částí i celá jedna stěna domu a také centrální část, která dům opticky rozděluje na dva oddíly.
V případě potřeby lze přijímací pokoj od jídelny oddělit posuvnými dřevěnými dveřmi.
Celá jedna stěna domu je prosklena a nabízí hezký výhled do zahrady a okolí.
Na udržovaném pozemku s pečlivě udržovaným trávníkem je bazén, jehož dno a stěny nejsou ovšem obloženy obligátními modrými dlaždicemi, ale černými (stejně je mimochodem obložena i koupelna uvnitř domu), což mu dodává nepopiratelný punc luxusu – svým způsobem jaksi také podporuje bondovskou aureolu, již domu dodává příjmení jeho tvůrce.
Celý dům prostupuje spousta denního světla.
V domě jsou dohromady čtyři ložnice.
| Jak to bylo s Goldfingerem |
|---|
| Když v době před druhou světovou válkou bydlel spisovatel Ian Fleming (tvůrce fiktivního agenta Jamese Bonda – představoval se Bond, James Bond) v londýnské čtvrti Hampstead, stávala v sousedství jeho domu řada menších rodinných domků, které byly jednoho dne určeny k demolici. Překážely stavbě velké moderní budovy. Betonové. Brutalistní. Jejím architektem byl Maďar Ernö Goldfinger. Fleming se tehdy proti novostavbě veřejně ohrazoval a stavěl se proti demolici původní zástavby. Marně. Dvacet let v něm pak kvasil vztek na architekta, až jej konečně napadlo, jak se s ním jednou provždy vypořádat. Ve svém špionážním románu, který vyšel v roce 1959, postavil proti hlavnímu hrdinovi Jamesi Bondovi ziskuchtivého a ničeho se neštítícího zloducha, kterého „na památku” architekta pojmenoval Goldfinger. Aby jej architekt ale nemohl zažalovat, změnil mu křestní jméno. Z Ernöho se tak stal Auric. |
Elegantní koupelna se může pochlubit nejenom samostatnou vanou stojící u zdi, ale i nápaditě řešenou sprchou zabudovanou do centrálního sloupu.
Bazén na zahradě má elegantní černé dlaždice.
Dům je v současné době na prodej za tři milióny liber, což je v přepočtu zhruba 86 miliónů korun. Je pochopitelné, že realitní makléři nespoléhají jen na nadčasový charakter domu, ale jeho prodej podporují i zdůrazňováním souvislosti mezi architektem a hlavním záporákem jedné z nejznámějších bondovek.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
