Elegantní cihlový domek plní svému majiteli všechna přání

Dům vznikl na nevelké parcele o výměře 360 m2, kde původně stál malý domek z 20. let minulého století. Ten tvoříval společně se sousední stavbou dvojdomek. Sousedé ovšem svůj dům strhli a místo něj postavili nový.

Také na majitelově pozemku veškeré práce začaly nejprve stržením staré stavby. Nahradil ji objekt nový, odpovídající požadavkům moderního života.

Architektce se projekt dostal do rukou ve fázi studie, návrh domu tedy dopracovala a upravila k investorově spokojenosti.

Dům tvoří dvě základní hmoty - dvoupodlažní obytná část o podlahové ploše jednoho patra cca 65 m2 a trojgaráž zabírající plochu 55 m2. Nad garáží je umístěna pobytová terasa. Objekt je typickou zděnou stavbou s kontaktním zateplením. Na izolaci jsou pak nalepeny elegantní cihlové obkladové pásky. Na povrch stěn přiléhající trojmístné garáže je aplikovaná betonová stěrka ve světle šedé barvě.

Střechu domu pokrývají moderní hliníkové falcované šindele v antracitové barvě. Okapový systém je navržen jako tzv. neviditelný, tzn. je ukryt za atikou a následně ve fasádě domu. Dešťová voda je svedena do retenční nádrže pod zahradou, odkud ji pak čerpá automatický zavlažovací systém.

Snadnému úklidu domu napomáhá centrální vysavač, který je rozveden z technické místnosti a ústí do prostoru chodby, kuchyňské linky a ke krbu.

Po celém domě je rozveden také audio systém zakončený reproduktory v podhledech, hudbu lze poslouchat ve všech obytných místnostech, včetně koupelen. Oba tyto systémy představují poměrně velké prostorové nároky z hlediska vedení ve stěnách a nebylo jednoduché je do domu umístit a zároveň nenarušit statiku domu - majitel totiž přišel s přáním mít tyto prvky ve svém domě až v průběhu realizace stavby. Nakonec se ale vše podařilo k jeho spokojenosti.

Dům je vytápěn prostřednictvím plynového kotle, na nějž jsou připojeny jak radiátory v retro stylu, tak podlahové vytápění umístěné v hlavní místnosti v přízemí, na chodbě a v koupelnách.

Audio systém i celý systém vytápění lze jednoduše ovládat pomocí mobilního telefonu.

Dům je připojen na elektrickou síť, ovšem majitel si předvídavě nechal udělat přípravu na střechu pro eventuální přidání solárních panelů.

V interiéru domu vládnou v nadčasovém duchu přírodní materiály a barvy. Architektka vsadila především na dubové dřevo, které v barveném tmavém odstínu využila na podlahy a v běleném odstínu pak především na kuchyňský nábytek včetně velkého obdélného jídelního stolu, který byl vyroben truhlářem na míru.

Dřevo doplňují černé desky z přírodní žuly použité jako pracovní deska kuchyňské linky i jako obklad stěn a podlahy kolem moderní krbové vložky a dekorativní „šmouhovitá“ malba na akrylátovém podkladu na stěnách v obýváku.

Naši pozornost v kuchyni upoutalo především zajímavé řešení zvonovité, teleskopické digestoře, kterou bylo třeba vsadit co nejhlouběji do podhledu na stropě.

Nerezový prstenec zapuštěný do podhledu slouží pro její kotvení do stropu a byl vyroben zámečníky na míru.

Důležitým okamžikem při návrhu stavby bylo posouzení nosnosti stropů v domě i garáže. Na obou místech totiž měla být uprostřed plochy (nikoli blízko u stěny) umístěna buď velká prostorová vana, nebo dokonce vířivka.

Pokud jsou ale tyto koupací nádoby volně v prostoru, po naplnění vodou a následně ještě vstupu člověka do nich se zvýší v daném místě zatížení podlahy/stropu spodní místnosti minimálně o půl tuny. V obou případech bylo proto nutné se zatížením počítat při návrhu stropů již od samého počátku.

V koupelně jsou zajímavým nápadem napolo zapuštěné vestavěné kusy nábytku. Je to na míru vyráběná skříň na kosmetiku a ručníky a menší zrcadlová skříňka nad umyvadlem.

Díky částečnému zapuštění nezabírají v koupelně tolik místa a přitom mají klasickou 20cm, resp. 30centimetrovou hloubku.

Dům má jednoduchou a účelnou dispozici. Většinu přízemí zabírá společenská místnost slučující v sobě funkci kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Do ní se vstupuje z haly, odkud vedou také dveře na toaletu a do technické místnosti. Odtud vedou rovněž schody do horního patra, kde je ložnice majitele s přilehlou koupelnou a otevřenou šatnou.

Druhá velká místnost slouží jako pracovna, eventuálně jako hostinský pokoj, který rovněž má svou koupelnu. Právě z této místnosti se vystupuje na terasu, která je ve skutečnosti střechou trojgaráže. Její povrch je pokryt zčásti štěrkem a zčásti dřevem.

Dominantou terasy je venkovní vířivka v provedení z umělé kůže s dřevěným ochozem, obložená dřevem. Vířivku obklopují svítící plastové květináče, které za tmy fungují nejen jako intimní osvětlení, ale zároveň zajišťují světelným stínem ve směru z ulice majiteli potřebné soukromí.

Na terasu je možné dostat se nejen z hostinského pokoje, ale současně i schodištěm přímo ze zahrady.