Článek
Jako dítě Dana bydlela na blízkém kopci, po sňatku se s Pavlem přesunuli na sídliště do paneláku, pak to vzali přes les až do Fryštáku, kde si vybudovali pohodlný rodinný dům, a když se jejich děti osamostatnily, vrátili se na zlínské Lazy. Při prvním setkání s architektem vyslovili přání, aby jim navrhl malinký, jednoduchý domeček pro dva s prostorem pro občasné návštěvy.
Pohled z předsíně do hlavního obytného prostoru. Na skleněných dveřích je nalepena průhledná fotofólie s potiskem březového lesa. Odstiňuje pohled z předsíně a bezpečně zvýrazňuje skleněné dveře.
Váš dům je rozhodně nádherně jednoduchý, ale určitě není malinký. Co vše se do jeho promyšlené dispozice vešlo?
Pavel: Dům je v mírném svahu, přičemž hlavní vchod má shora. Na této úrovni je přes celou šířku budovy otevřený obytný prostor, v němž na sebe volně navazují jednotlivé funkční zóny - kuchyň, jídelna, rodinná relaxační část u krbu a zákoutí u knihovny. Plus nutné zázemí. V patře máme ložnici s velkou šatnou, koupelnou, pracovnou a terasou, v suterénu, do kterého lze vejít samostatným vchodem ze zahrady na opačné straně parcely, jsou dva malé pokoje, koupelna, šatna a kuchyň.
Pavel soudí, že jedině Italové rozumějí osvětlení interiéru, a tak si veškerá svítidla vybral u firem Foscarini a Viabizzuno.
Dana: Dolní byt zatím slouží návštěvám, ale počítáme s tím, že se do něj třeba v pozdějším věku přesuneme, abychom měli snadnější přístup do zahrady i k bazénu.
Vzhledem, pojetím i použitými materiály stavba nezapře inspiraci funkcionalismem. Šlo o vaše přání nebo vás tak trochu popostrčil architekt?
Dana: Moderní architektura je manželovo hobby. Má k ní blízko i díky své profesi.
Pavel: Líbily se nám stavby, které realizuje OK Plan Architects v Humpolci. Zajeli jsme tam, předložili jsme několik fotografií z různých časopisů, abychom naznačili, v jakém duchu bychom si dům představovali, a ostatní jsme už nechali na nich. Jsou to odborníci.
V útulném koutku u knihovny a rohového krbu se dá číst nebo jen tak lelkovat a snít.
Stavba je z betonu, skla, dřeva, železa a oceli - to vše vám bylo blízké?
Pavel: Blízké je nám především železo a ocel, protože jsme oba strojaři. Když architekt Libor Chovanec navrhl garáž z cortenového plechu, neměli jsme s tím problém. Já jsem si pak řekl, že by bylo pěkné, kdyby kov prostoupil z exteriéru i do interiéru, a proto jsme jako obklad v hlavním obytném prostoru použili ocelový plech.
Takový plech je zřejmě náročnější na údržbu. Nevadí vám to?
Dana: S plechem to není tak zlé, je ošetřený matovým lakem a udržuje se stejně jako sklo, když jsou někde otisky, setřou se vlhkým hadrem. Horší je to však se skutečným sklem, myslím s našimi okny. Moc, ale opravdu moc jsem si přála mít okna, která se dají snadno umývat, protože v předcházejícím domě jsme s tím měli potíže. Ale jak vidíte, místo oken tu de facto máme prosklené stěny, které se musí mýt zvenčí teleskopickým kartáčem.
Dubové schodiště k ložnici uzavírá na levé straně stěna z kaleného skla.
Pavel: Naštěstí jsem dost vysoký a s třímetrovým teleskopickým kartáčem nebo stěrkou všude dosáhnu. Navíc jsou okna v rovině fasády, a protože nemají římsy, dobře je oplachuje déšť. Velká okna nicméně znamenají i větší nároky na vytápění.
Jak jste to řešili?
Pavel: Do domu bylo původně navrženo topení plynem, jenže těsně před jeho zavedením došlo k těm známým velkým potížím s dodávkami ze zahraničí. Nechal jsem si proto udělat cenovou nabídku na instalaci tepelného čerpadla, a když jsem zjistil, že to vyjde nastejno, ovšem my budeme mít jistotu, že v budoucnu nenastanou kvůli krizi problémy s topením a ohříváním vody, nebylo co řešit.
Ve 24 m2 velké koupelně je položena méně obvyklá dřevěná podlaha, je napuštěná olejem.
Porovnal jsem nabídky firem na internetu a rozhodl se pro IVT. Jednak u nás mají dlouhou tradici, za druhé jsou specializovaná firma, což je vždycky lepší, za třetí mají ve Zlíně spolehlivou montážní firmu s dobrými referencemi a konečně - dodávají švédská čerpadla, která pokrývají snad 60 % trhu ve skandinávských zemích. Tam vědí, co je zima.
Jak jste s alternativním vytápěním spokojeni?
Dana: V zimě bylo velmi příjemné, že jsme si mohli topit, jak jsme potřebovali, a teď zase, že můžeme přihřívat vodu v bazénu, a mít ho proto pořád k dispozici.
Bílý benátský štuk i doplňky propůjčují koupelně dojem dokonalé čistoty a svěžesti.
Pavel: Máme za sebou první sezónu a jsme spokojeni s pohodlím, které nám topení čerpadlem poskytuje. Realizační firma nám s použitím aktuálních cen elektřiny spočítala, že vložené náklady by se nám měly vrátit do 8 let. To pak bude ještě příjemnější.
Významnou roli zde hraje dřevo. Vyskytuje se na fasádě i v interiéru. I s ním vám pomáhali architekti?
Pavel: Ano i ne. Architekt Chovanec nakreslil kuchyň, ale pro další části domu už jen doporučil prostorové umístění jednotlivého nábytku. Konkrétní kusy zařízení včetně doplňků jsme si vybírali sami, ale vždy jsme s ním nákup konzultovali předem.
Z ložnice se vstupuje na terasu s výhledem na velkou část města i na zvlněné pahorky v dáli.
Dana: Veškerý nábytek je z dubu kartáčovaného do hrubé struktury, která je ošetřená olejem. Některé malé plochy - například řada výklopných skříněk v kuchyňské lince nebo deska koupelnové komody - jsou jako kontrast ve vysokém lesku. Ukazuje to, jak rozdílný vzhled může mít jedno a to samé dřevo, což se mi velice líbí.
Pavel: V hlavním obytném prostoru máme masivní podlahu, v místnostech, kde je podlahové topení, jsou třívrstvé lepené parkety. Ty máme i v koupelně, což některé naše návštěvy překvapilo. Nám ale nedělá problém utřít podlahu, pokud bychom ji případně zamokřili. Kdo chce mít pěkné bydlení, musí o něj také pečovat, ne jen využívat jeho pohodlí.
