Článek
Přání majitelů bytu o celkové ploše 212 m2 nebylo úplně prosté.
„Máme spoustu aktivit a věcí k řešení mimo domov, doma odpočíváme. Nicméně, vzhled našeho bytu by se rozhodně neměl po roce stát nezajímavým a nudným. Chtěli bychom, aby obsahoval něco chytlavého, nějaké prvky překvapení, ze kterých bychom byli nadšeni po celé měsíce, a které by nadchly i naše návštěvy. A zároveň bychom si přáli, aby náš domov byl klidný a příjemný.“
Ústředním prvkem bytu je skluzavka spojující obě jeho úrovně.
Interiér bytu, navzdory jeho velikosti, působí klidným, příjemným a útulným dojmem.
Odhlédneme-li od toho, že byt má dvě podlaží, ve své původní podobě nevynikal ničím výrazně zajímavým. Spodní patro tvořil jeden velký otevřený prostor, který byl v podstatě prázdný, a k němu přiléhala ložnice a koupelna.
V horním podlaží byly pak další dvě ložnice a kuchyň s obývacím pokojem. Bolestí bytu byla nešťastná poloha schodiště, které obě roviny vůbec nepropojovalo.
Veškeré práce na redesignu interiéru začaly právě vymyšlením, kde je vhodné místo pro schody. Odtud architekti odvinuli vše ostatní.
Designéři zakomponovali do palety bílé, hnědé a šedé tyrkysové prvky, které ji příjemně osvěžují.
Najít vhodné a bezpečné umístění skluzavky bylo náročné. Ale podařilo se.
Zelená stěna nenápadně odděluje kuchyň od obývacího pokoje a přitom ponechává dostatek prostoru pro vizuální kontakt.
V současné podobě jsou role pro jednotlivé prostory rozděleny následovně. Ve spodní úrovni je velký společenský prostor sloužící jako obývací pokoj, kuchyň a jídelna, a samostatné místnosti, z nichž se jednoho dne stanou dětské pokoje.
Díky nové poloze schodiště není už jídelna oddělena od obývacího pokoje.
Na kuchyň navazuje jídelní kout v proskleném prostoru.
Jednou z předností plynoucích z polohy bytu až pod střechou domu je množství světlíků, díky nimž je v bytě hodně denního světla. Skutečného odlehčení bytu však architekti dosáhli teprve až přidáním dalších, vertikálně orientovaných oken.
Příjemné posezení u okna skrývá topné těleso.
Horní úroveň bytu je pak organizována jako klidová zóna domácnosti. Je zde hlavní ložnice s přilehlou šatnou a prostornou koupelnou, nechybí pokoj pro hosty s další koupelnou a kancelář.
V horním podlaží jsou pak také místnosti technického rázu, jako je prádelna, serverovna s veškerým vybavením pro „inteligentní obsluhu celé domácnosti“ atd.
Ústí skluzavky v horním patře je umístěno co nejblíže schodišti, aby otvor ve stropě nemusel být moc velký.
V horním podlaží je mj. i pracovna.
To, čím však dvoupodlažní byt upoutává pozornost na první pohled, je velká plechová skluzavka propojující obě úrovně. Jak přiznávají architekti, její návrh a realizace byla oříškem jak pro ně, tak pro stavební firmu. Strop mezi oběma úrovněmi bytu je totiž nosný a odstranění každé jeho části představovalo bezpečnostní riziko pro celý dům.
Nicméně designéři nakonec po mnoha pokusech a modelech nalezli takové místo pro tento prvek, kde bylo možné část stropu odstranit bez rizika katastrof, a tam pak vložili skluzavku.
Pokoj pro hosty
Postel v hlavní ložnici je umístěna přímo pod světlíkem. Večer při usínání tak člověk vidí přímo na nebe nad sebou.
V koupelně se barevná paleta rozšiřuje o odstín granitu.
Barevná paleta, kterou designéři zvolili pro celý interiér, je jednoduchá a přitom se v ní jednotlivé barvy pěkně doplňují.
Teplé bílé konkuruje grafitová, přechod mezi nimi obstarává světlá šedá a vše pak protepluje barva přírodního dubu. Vše pak podtrhuje několik doplňků převážně textilního rázu v tyrkysové barvě.
Uspořádání spodního patra
Uspořádání horního patra
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
