Článek
Dům je umístěn na parcele ve tvaru lichoběžníku o ploše 388 m². Nejširší část pozemku hraničí s ulicí, naopak směrem do hloubky se zužuje. Právě v nejzazší a nejužší části stojí dvoupatrová vila, jíž od sousedního pozemku izoluje vysoká stěna, jež je zároveň jednou ze zdí stavby.
Cílem návrhu bylo vytvořit dům, který by vypadal jako osaměle stojící, přestože se nachází v relativně hustě zastavěné části města. Od okolí ho odděluje nejen zmiňovaná stěna, ale také všudypřítomné rostlinstvo, které architekt vnesl i na terasu a do interiéru. Četná zeleň v horkých dnech vytváří příjemný stín v místnostech, navozuje intimní atmosféru a zároveň ochlazuje vzduch, který proudí dovnitř.
Od vstupní brány vede široký dřevěný chodník kolem bazénu až k terase, která je zanořena do stavby a ukryta ve stínu, takže poskytuje příjemné soukromí. Veškerá pozornost se totiž přirozeně stáčí k bazénu a přední části zahrady, eventuálně k výraznému dřevěnému zastínění koupelny v prvním patře.
V přízemí, kde je podlaha z dřevěných panelů, je prostor rozdělen na obývací a jídelní zónu, kuchyň a již zmiňovanou venkovní terasu u bazénu. Ta je od interiéru oddělena skleněnými posuvnými dveřmi. Na straně u velké stěny domu jsou umístěny hostinský pokoj a koupelna pro hosty. Zatímco z pokoje se vychází na zadní soukromou zahradu, z koupelny mají hosté výhled na přední zahradu.
Po schodišti návštěvník vystoupá do soukromých prostor domu. Zde také mají své pokoje členové rodiny. Jsou to tři místnosti s koupelnami obklopenými zahradním rostlinstvem a hlavní ložnice, z níž je nejhezčí výhled na zahradu a bazén.
Nejvyšší poschodí vily tvoří velký otevřený prostor určený k zábavě. I ten je ukryt za spoustou vegetace. Z místnosti se vychází na terasu nabízející zdaleka nejhezčí výhledy nejen na vlastní pozemek, ale i do okolí.