Článek
Zatímco ve spodních patrech budou obchody, horní podlaží nabídnou jedny z nejpromyšleněji uspořádaných bytů ve více než třináctimiliónovém městě. Každá z 273 bytových jednotek bude mít výhled minimálně do dvou směrů, mnoho z nich pak na vyrovnané řady živých mangrovníků rostoucích na severu a také na Indický oceán, který se rozkládá na západ.
Na severní straně rostou řady mangrovníků. Někteří z obyvatel věží budou na ně mít pěkný výhled.
Při příležitosti veřejného přestavení projektu Grove Towers, jak se dvojice budov jmenuje, řekl vedoucí studia 3XN Kim Herforth Nielsen: „Kdykoli jsem v Bombaji na návštěvě, užasnu, kolik energie lze vycítit ze všech aspektů života indické společnosti. Proto bych si přál, aby se naše budovy staly domovem pro vertikálně uspořádanou komunitu, která spojuje lidi a představuje dobrý základ pro jejich rozvoj a život.”
K zařízení věží bude patřit i plavecký bazén.
Stavba by měla zlepšit ovzduší města díky 2500 čtverečních metrů vertikálních zahrad.
Zajímavostí stavby je mj. podoba fasád, která snižuje množství přímého slunečního světla pronikajícího do interiéru, a přitom umožňuje v maximální míře přirozenou ventilaci. Autoři projektu i proto doufají v udělení zlatého certifikátu LEED (certifikát udělovaný Radou pro šetrné budovy projektům za výjimečný design z hlediska zacházení s energiemi a se životním prostředím). Očekává se, že více než 2500 m² vertikálních zahrad na povrchu věží sníží množství oxidu uhličitého ve vlhkém a přeplněném prostředí Bombaje, a tím pomůžou pročistit tamní vzduch.
Fasády věží mají zajímavé řešení a navíc omezují množství přímého slunečního záření, které by jinak pronikalo do interiéru.
Stavba, která výrazně změní vzhled Bombaje, bude vysoká 136 metrů. Celkový součet podlah na všech 38 nadzemních patrech bude 77 tisíc čtverečních metrů a k nim přibyde ještě dalších 16 000 m² v podzemí.
Nové věže se výrazně podepíší na vzhledu města.
Co jsou mangrovníky
Mangrovníky jsou dřeviny rostoucí v tzv. mangrovech, tedy společenstvech chráněných a ohrožených stromů vyskytujících se nejčastěji v deltách tropických řek, kde se mísí jejich sladká voda se slanou vodou moří a oceánů. Protože v těchto oblastech pravidelně a výrazně kolísá výška hladiny vody, mají tyto dřeviny opěrné a dýchací kořeny.
Termín mangrovníky je spíše ekologickým označením, z biologického hlediska spadají do této skupiny kořenovníky (Rhizophora), kolíkovníky (Avicennia), kuželovníky (Sonneratia), kolenovníky (Bruguiera) a kyjovníky (Laguncularia).
