Článek
Architekti si brzy všimli toho, že jsou si bratři v mnoha ohledech podobní, ale jako všichni sourozenci také oni mají každý svou vlastní jedinečnou osobnost i styl života. To se stalo klíčovým aspektem pro vznik jejich návrhu.
Domy začali kreslit nejprve jako dvě stejné budovy. Tím, jak začleňovali prvky požadované jedním a druhým bratrem a jak každý z domů přizpůsobovali potřebám a představám budoucího majitele, začala se jejich podoba zcela spontánně odlišovat.
Oba dva domy mají základní princip stejný. Oba jsou nakresleny na půdorysu ve tvaru dlouhého obdélníku. Na západní straně přízemí je vždy uložena garáž pro několik vozů.
Na opačném konci, na východní straně, je obývací pokoj s dvojitou výškou stropu. Prostor mezi nimi je organizován jako přechodový a architekti do něj vložili postupně foyer, jídelnu, kuchyň, toalety a pokoj pro hosty.
V horním patře, nad „přechodovou zónou”, je pak v obou domech umístěna ložnice majitele domu nabízející výhled do obývacího pokoje dole a samozřejmě do okolí domu, a tedy i na bratrův domov.
Oba dva domy jsou vizuálně velice úzce propojeny. Nejlépe je to patrné v obývacích pokojích, kde jsou vždy velké posuvné prosklené dveře. Ty lze zcela stáhnout ke straně a propojit tak danou místnost s exteriérem a přiblížit se tak v maximální míře druhému bratrovi.
Odlišujícím prvkem obou domů je atmosféra vládnoucí v interiéru každého z nich. Domácnost staršího z bratrů, profesionálního hráče golfu, je zařízena v kombinaci bílé a modré barvy. Ten si také libuje v outdoorových aktivitách, ale zrovna tak rád dlí čas od času o samotě.
Přál si proto dům, kde by mohl především pracovat, mohl se příjemně najíst a kde by si mohl pohodlně odpočinout. K tomu všemu měl sloužit především obývací pokoj. Na závěr dne se už hodlal pouze odebrat do ložnice a tam spát.
Architekti mu proto navrhli obývák s velkým otevřením jak na severní, tak na východní stranu, aby právě tento prostor byl pokud možno neustále zaléván spoustou denního světla.
Centrálním vizuálním prvkem je pak vysoká bílá cihlová zeď. Modrá barva na stěnách pak bělost cihel doplňuje a vytváří příjemné napětí mezi klidem a vibracemi prostupujícími domem.
Mladší z bratrů, majitel nočního klubu, má naopak dům, v němž převládá tmavě hnědá barva a režné cihly. Architekt měl za úkol navrhnout prostředí pro člověka, jenž rád pořádá párty. Zároveň má rád tmavé barvy a poněkud industriální styl. Přitom měl jeho dům zůstat útulný.
Prostředkem, jímž se architekt snažil všechna tato přání artikulovat, jsou světla. Každá skupina z nich v domě vytvoří jinou atmosféru.
Zajímavým odlišením je provedení stěny v obýváku. Stejně jako u staršího bratra je obývací pokoj dvojnásobně vysoký. Ovšem mladší bratr má prosklenou stěnu pouze na úrovni přízemí.
Horní část má jen malé otevření, neboť nebylo třeba tento prostor tolik prosvětlovat. Na rozdíl od bratrova domu tento působí více dynamicky.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.