Článek
Stavba měla podle přání klientů vyžadovat jen minimální údržbu, měla být finančně dostupná a mělo být možné ji eventuálně v budoucnu přizpůsobit jiným potřebám pro jinou, třeba i větší rodinu.
„Původní dům byl skvělým místem pro velká rodinná setkání. Když jsme se rozhodli uskrovnit, jedním z našich hlavních požadavků bylo, aby i nová stavba umožňovala příležitostná setkání celé naší rodiny,“ říkají klienti.
Dům o celkové ploše podlah 186 m2 je koncipován jako moderní interpretace stodoly, jaké se v Kentu stavějí po staletí. Má proto charakteristické obklady z černě natřeného dřeva.
Aby objekt dobře zapadl do místního prostředí, volili architekti kvalitní materiály z lokálních zdrojů. Stejný účel má zelená střecha porostlá rozchodníky.
Dům je tvořen třemi částmi. Dvě krajní svým vzhledem připomínají stodoly, třetí je pak spojnicí mezi nimi. Právě spojovací část je místem vstupu, jež na protilehlé straně nabízí velký výhled na zahradu vzadu.
V době velkých rodinných sešlostí může vstupní hala sloužit i jako jídelna, do níž se pohodlně vejdou všichni hosté k jednomu stolu.
Rozdělením domu se podařilo naplnit další přání zadavatelů, a to sice oddělit soukromé pokoje určené ke spánku i odpočinku od rušnějších a živějších společných prostor.
Ze vstupní haly se skrz široké, skládací dveře vchází do velké společenské místnosti, která v sobě spojuje kuchyň s obývacím pokojem.
Vedle kuchyně je dřevěné schodiště s mezaninem fungujícím jako příležitostná studovna. Nad schodištěm je místnost, která může sloužit jako pracovna i jako ložnice pro vnoučata.
Po témže schodišti lze sestoupit i do patra částečně zapuštěného pod úroveň povrchu země. Je v něm útulný televizní pokojík (proměnitelný opět na další ložnici), toaleta a technické zázemí domu.
Okna jsou stíněna externími dřevěnými žaluziemi, poskytujícími stín v letních slunných dnech.
Druhé křídlo domu, do nějž vede přístup posuvnými dveřmi, je tím požadovaným tichým prostorem určeným ke spánku, odpočinku a rozjímání. Jsou v něm umístěny ložnice s přilehlými bezbariérově řešenými koupelnami.
Architekti použili pro stavbu jako hlavní konstrukční materiál deskové překližky CLT, které ponechali přiznané například na stropech. Společně s podlahami z douglasky dávají obyvatelům příjemný pocit přítomnosti dřeva v interiéru.
Oba materiály byly navíc konzervovány vápnem, jednak aby se zesvětlila jejich barva a jednak aby se do budoucna zabránilo jejich žloutnutí. Kontrapunktem k dřevěným podlahám a stropům jsou krémově bílé stěny, jejichž barva je příhodným podkladem pro sbírku obrazů a kusů nábytku různých uměleckých směrů, jež manželský pár vlastní.