Článek
Okolní krajina je svým charakterem, rostlinstvem i živočišstvem natolik jedinečná, že je zapsaná mezi chráněná přírodní území v Británii. V oblasti odnepaměti žijí rybáři, kteří bydlí v malých chýších a domcích roztroušených po pobřeží.
Součástí místního koloritu se ovšem před lety - možná trochu nepochopitelně - stala také jaderná elektrárna, která stojí nedaleko.
Na dřevem obloženou terasu se vchází posuvnými prosklenými dveřmi z obývací zóny.
Architekti využili na fasádách domu tři hlavní materiály - dřevo, kov a cementovláknité desky.
Vzhledem k umístění stavby na chráněném území museli architekti projekt přizpůsobit množství omezení a podmínek. Asi nejvíce svazujícím je místní pravidlo povolující stavbu nových objektů výhradně místo nějaké staré budovy, a to ve stejné velikosti a v co nejvíce podobném tvaru.
Proto má nové obydlí podobu tří budov více či méně spojených dohromady. Celá stavba je navíc uložena na betonových pilířích a tím nadzvednuta nad okolní přírodní oblázkový povrch.
Návštvník vstupuje do omřížované části domu a odtud se pak po chodbě vydá do hlavního prostoru.
Kov se vrací v repetici i na zadní budově.
Hlavní část domu je složena ze dvou dílů. Větší je obložen prkny ze sibiřského modřínu. Menší, jenž je k němu jakoby přilepen, má fasádu obloženou kovovou mřížovinou. Interiéry obou dílů jsou uvnitř stavby zcela propojeny a vytvářejí hlavní společenský prostor.
Hlavní společenský prostor vznikl propojením kuchyně, obýváku a jídelny, z níž je fotka pořízena.
Moderní interiér je hezky barevně sladěn. K čistě bílé barvě architekti přidali tmavě modrou, kterou využili jak v kuchyni, tak v jídelně.
Podobně, jak jiné prvky v interiéru, nechali architekti také zařízení jídelny vyrobit na zakázku.
Na otevřeném plánu se v něm propojuje kuchyň, obývák a jídelna. Přirozenou vizuální dominantu představují krbová kamna na dřevo. Prosklené stěny a rohy nabízejí panoramatické výhledy do okolí.
Pravý roh je tvořen posuvnými dveřmi, jimiž lze vyjít na terasu před dům. Dveře, stejně jako kamna a mnoho kusů nábytku, byly vyrobeny na zakázku.
Chodbou, která začíná mezi kuchyní a jídelnou, se odchází do soukromých částí domu.
U jižní stěny s oběma prosklenými rohy jsou umístěna krbová kamna na dřevo.
Za kuchyní následuje dvojice ložnic s koupelnou, které lemuje dlouhá chodba. Naproti ložnicím je předsíňka s vchodem do domu, v prostoru mezi ní a kuchyní je pak ještě jedna koupelna.
Chodba poté, co mine obě ložnice, vystupuje na severní straně za dům, kde funguje jako prosklená spojnice s třetím, poněkud separovaným objektem. Architekti jej od hlavního domu oddělili nejen fyzicky, ale také odlišili vzhledem. Jeho povrch je obložen cementovláknitými deskami. Tento domeček slouží jako dětský pokoj.
Zadní ložnice je dále od kuchyně, blíže k dětskému domku.
Tato koupelna je umístěna mězi oběma ložnicemi.
Architekti se snažili volbou materiálů přizpůsobit stylu místní lidové architektury. Proto použili právě modřínové obklady, které časem, působením větru a slaného mořského vzduchu, zestříbří.
Doplněním červenavou barvou zkorodovaných mřížovin vznikne zajímavá a přitom velice přírodní kombinace barev. Protipólem k ní budou obklady z cementovláknitých desek, jejichž vzhled se v průběhu času nezmění.
Pokoj pro děti je oddělen od hlavní budovy.
Dispozice domu
