Článek
Stavět v sedmdesátých letech minulého století nebyl žádný med. Trvalý nedostatek základních materiálů, stejně zoufalý minimální výběr ve všem, co dům potřebuje. Stavělo se většinou svépomocí - a ne z toho, co by si člověk představoval, nýbrž z toho, co se sehnalo... Návrat k hrubé stavbě se zahraniční zkušeností a vizí vysoké úrovně skandinávského bydlení znamenal změny v plánech i stavbě.
Vlastní cestou
Výsledkem je přízemní dům ve tvaru U s vnitřním dvorem, který tvoří příjemné atrium. Do něj vedou okna všech obytných místností. Když už jsme u oken, majitel si je tehdy nechal udělat podle vlastního návrhu z borovicového dřeva, a okopíroval německé normy, takže ve spodní části je na tehdejší dobu zcela neobvyklý hliník.
Skla jsou dvojitá, okna se z větší části nedají otevírat, k větrání slouží pouze jejich úzké části. Také vstupní dveře, provedené v jasanu, si navrhl majitel sám. Vlastní návrh uplatnil i při řešení koupelny, která nese pečeť skandinávské čistoty a jednoduchosti. Další severská osobitost domu? Na stropě nikde nejsou omítky, kryjí ho světlé palubky.
Pro podlahy zvolili budoucí uživatelé dřevěné parkety v provedení buk a javor, v koupelně, kuchyni a chodbě je dlažba, protažená i do vstupu a technického zázemí.
Křídla domu jsou rozdělena podle funkcí, v jednom je společenská část, v druhém intimní zóna. Spojovací střední část zahrnuje kromě vstupního prostoru také pořádnou šatnu, která vymýtila ze zbytku domu objemné a vždy překážející skříně.
Terén pozemku je svažitý, objekt tudíž mohl být částečně podsklepený. Do křídel se ze vstupní haly stoupá po několika schodech, v suterénu pod nimi je ještě pokoj pro hosty s vlastní koupelí, a technická místnost s plynovým kotlem pro vytápění domu.
Společně i v soukromí
Ve společenském křídle se nachází prostorná kuchyně, na niž volně navazuje jídelní kout a vyvýšený hlavní obytný prostor, za ním je ještě pracovna. Bílá kuchyňská sestava byla pořízena v Ikea, pracovní plocha je z corianu. Sestavu doplňuje snackbar, vyrobený truhlářem podle majitelova vlastního návrhu, vysoké stoličky si manželé přivezli z Finska. Kuchyňská místnost je prostorná, světlá, s bohatým přímým i nepřímým osvětlením. Dostatečný rozměr místnosti umožnil roztáhnout úložné skříňky po podlaze, takže nestíní na stěnách a nezatěžují prostor.
V sestavě už tenkrát byla zabudovaná myčka, veškeré přívody jdou ze sklepa. Luxfery přivádějí denní světlo přímo na pracovní plochu, pocit jasu a čistoty umocňují bílé obklady a dlažba. Rodina se setkává u kulatého stolu v jídelním koutě či u krbu v obývacím pokoji.
Budova má dva komíny, jsou zde skutečná kachlová kamna s průduchy, která se sice celých osm hodin rozehřívají, ale pak dalších dvanáct hodin vyzařují teplo. Na rychlé zavlažení to však není, proto jsou z druhé strany designová skandinávská černá krbová kamna. Pokoj je celý v tónu přírodního dřeva, za krbem s bílými kachlíky je skleněná stěna, umožňující průhled mezi pracovnou a obývákem.
Soukromí najde každý člen rodiny v protilehlém křídle. Oč jsou ložnice rodičů a dcery menší, o to velkorysejší je koupelna. Jednoduché bílé obklady opticky místnost ještě zvětšují, dvě umyvadla jsou vždy bonusem navíc.
Za okny je atrium
Příroda za oknem je příjemná vždy, manželé si byli vědomi značného pracovního vytížení, a pojednali ji tak, aby nebyla náročná na údržbu: trávník, stromy, živý plot a oblázky. Před deseti lety majitelé přidali ke komfortu bazén. Polyetylénová vana o rozměru 6x3 m a hloubce 1,2 m umožňuje slušně si zaplavat.
Nic tu není okázalé, dům působí příjemně, nadčasově - spíš mladší než ve skutečnosti je. Skandinávský vzor, který nám dneska připadá už samozřejmý a nábytek této provenience dostupný, posouvá interiér domu do současnosti. Nebo je to možná tím, že manželé prostě vsadili na kultivovanou neokázalost, funkčnost a potřeby rodiny. I proto tu nic nevyšlo z módy.
Vladimíra Storchová, časopis PANEL PLUS
