Článek
Stavba stojí v malém městě Namur, kousek od Bruselu. Místo vodního příkopu nebo kamenného valu chrání dům položený příliš blízko silnice zeď, která s ním sdílí vzhled čelní fasády.
Vytékající malta vzbuzuje hrubý až drsný dojem, k němuž architekty inspirovala pevnost, která stávala nedaleko.
Jako hlavní stavební materiál objektu architekti zvolili prefabrikované betonové překlady nahozené na straně do ulice maltou, již nechali vytékat mezi laťkami. Tím dosáhli onoho nezvyklého, drsného, až historizujícího vzhledu. Fasády na zbývajících stranách stavby jsou pokryty tmavošedými cemento-vláknitými deskami.
Dům má asymetrickou střechu s hluboko zasazenými okny.
Parcela je na jedné straně velice blízko prudkého kamenitého svahu.
Asymetrická střecha má hluboko zasazená okna směřující na jih. Mezonetová organizace interiéru vychází ze svažitosti terénu, na němž dům stojí. Společně s koncepcí otevřeného prostoru vzbuzuje pak v návštěvníkovi dojem, že se nachází ve velké a prostorné budově, ačkoli obyvatelná plocha domu činí „pouhých“ 138 metrů čtverečních.
Část schodiště zvedajícího se jen kousek od jídelního stolu v přízemí je funkčně využito jako řada sedaček s úložnými prostory.
Místo, které by mnohde zůstalo bez jakéhokoli účelu architekti využili pro ksladování palivového dříví. To svým přírodním charakterem zajímavě kontrastuje s okolním všudypřítomným betonem.
Materiály použité v interiéru jsou záměrně prosté – holé betonové desky, leštěná betonová podlaha i betonové prvky v kuchyni, to vše je odkazem na exteriér domu.
Schody z kuchyně vedou do prvního patra, kde je herna pro děti. Hluboký parapet okna může sloužit jako příjemné místečko například ke čtení knížek.
Schody z bukového dřeva pokračuj až donejvyššího patra domu, kde je vstup posuvnými dveřmi na balkon. Odtud se nabízejí hezké výhledy do okolí.
