Článek
Uskutečněním této vily byla propojena dvě témata, která se již předtím objevila v raných stavbách bratří Šlapetových. Obytné prostory jsou spojeny zasunovací stěnou.
Zajímavě ztvárněné je i hlavní průčelí. Okna, prosklená zahrada i vstup mají jednotnou ucelenou podobu. Ve střední části vily mezi obývací halou a jídelnou je hudební prostor, který vyúsťuje do boční části stavby a vystupuje do zasklené zimní zahrady.
Celkový pohled na stavbu.
I interiér je důmyslně a prakticky vyřešen - na jih jsou řazeny obytné prostory, zatímco na sever místnosti, ve kterých se netráví tolik času.
Ložnice jsou osvětleny z jihu jednoduchým rytmem tří horizontálních zdvojených oken, zatímco soustava obytných prostorů v přízemí je prosvětlena příčně ve směru východ – západ v přísném geometrickém řádu.
Pozoruhodný je také protiklad symetrického rozvrhu jižního zahradního průčelí oproti asymetricky řešenému vstupu.
V tomto domě se podařilo autorům aplikovat poprvé všechny technické i estetické vymoženosti moderního bydlení a jeho návštěva s potenciálními klienty přispěla několikrát k zadání dalších vilových staveb.
Stavebníkem byl místní notář JUDr. Alois Macourek.
Macourkovi po válce vilu prodali a odstěhovali se do Prahy. Jejich syn Miloš Macourek (1926–2002) se stal později známým scenáristou a filmovým a televizním dramaturgem.