Článek
Hlavním odlišujícím prvkem jednopodlažní stavby je ocelové obložení fasád. Tam, kde je u sousedních domů kámen a cihla, má nová budova plech. Kovová je rovněž její střešní krytina.
Šalebným dojmem působí také interiér domu. Protože zvenčí je tvar střechy zcela symetrický, má člověk před vstupem do domu jasnou představu, jak to asi bude uvnitř vypadat. Ovšem chyba lávky, strop hlavního obytného prostoru vypadá poněkud jinak. Středem stavby prochází zeď, která ji rozděluje na pravou, obytnou část a na levou garážovou (za níž jsou vzadu ještě koupelna s ložnicí). Tato stěna však nestoupá kolmo vzhůru až k hřebeni střechy, ale je v horní třetině zkosená směrem dovnitř do prostoru. Tím vzniká iluze, jako by pravá část domu zasahovala přes celou šířku domu.
Aby těch nečekaností nebylo málo, je středová zeď zhruba v centru stavby přerušena velkým světlíkem, který je rozpůlen klínem natřeným zářivě žlutou barvou. Světlo přicházející do interiéru je tímto výrazným prvkem obarveno do teplé veselé barvy.
Dispozice domu s celkovou plochou podlah 111,5 m² je poměrně jednoduchá. Po schodech se vchází do příjemně velkého, krytého zádveří, dveřmi se pak vejde do předsíně, odkud vedou dveře doleva do garáže, doprava do pracovny, anebo se jde dál rovně do hlavní obytné zóny. Ta začíná kuchyní s centrálním ostrůvkem, na němž je sporák; za kuchyní následuje jídelna a pak obývák. Jak bývá u podobného typu staveb běžné, z obývacího pokoje se vychází ven, na verandu s letním posezením.
Přední polovinu levé části domu zabírá zmiňovaná garáž. Z obývacího pokoje se pak dveřmi pod světlíkem vchází do koupelny s prádelnou, další vstup vede do ložnice. Po schodišti, které je na úrovni kuchyně, se sestupuje do suterénu, kde je ještě jedna koupelna s toaletou a místnost sloužící jako technické zázemí domu.
Dům je na pozemku o velikosti 195 m² orientován kolmo k silnici. Většina stromů roste na severní straně zahrady. Architektům se podařilo objekt umístit tak, aby nebylo potřeba vykácet jediný z nich.