Dům plný tropické zeleně nabízí v horkých dnech příjemný chládek

Pozemek leží v srdci městečka Nosara, v provincii Guanacaste. Majitelé to odtud mají blízko na pláž a zároveň i všude kolem do města. Navíc, přes parcelu protéká v sezoně potok. Ten vytváří v jedné části parcely zátočinu a vznikl zde rovněž koridor používaný divokou zvěří.

Prvořadým úkolem pro architekty bylo tyto prvky, společně se vzrostlými stromy zachovat nedotčené.

Dům se proto rozhodli koncipovat ne jako uzavřený prostor izolující se od okolí, ale jako obytný zahradní altán, jenž nabízí ze všech stran výhled do okolní přírody a umožňuje ze skrytu pozorovat veškeré pochody a život v ní.

Architekti proto umístili dům co nejdále od silnice a zároveň za potok, kde bylo volné prostranství. Když majitelé přicházejí ke svému domu ze zadní strany, mají díky tomu na potok hned výhled. Ten je pak zachován také ve společných prostorách.

Ložnice jsou v tomto domě uložené v přízemí, díky čemuž z nich lze vycházet volně rovnou do zahrady.

To, čím ale dům hned na první pohled zaujme, jsou mohutné truhlíky plné bujné zeleně umístěné prakticky po celém obvodu stavby. Pomáhají vnést do domu oba protiklady, které bydlení uprostřed džungle nabízí – pocit bezprostřední blízkosti přírody a zároveň samota.

Množství květináčů a truhlíků s rostlinami pomáhá udržovat v interiéru příjemné klima, tedy chladný vzduch a spoustu kyslíku i v těch největších vedrech. K tomu rovněž napomáhají další stínicí prvky.

Zároveň, dům je navržen tak, aby umožňoval zadržovat a využívat dešťovou vodu a recyklovat ji k dalšímu využití, například k zavlažování. Jak říkají architekti, místní tradiční postupy zkombinovali s moderními tak, aby vytvořili stavbu, která odpovídá požadavkům na udržitelnost.

Tomu ostatně odpovídal i vlastní postup výstavby. Dům má prefabrikovanou ocelovou kostru, kterou bylo na místě už vcelku snadné postavit bez velkých zásahů do stávajícího prostředí. Stropy a podlahy jsou pak z běleného teaku, a velká hliníková okna umožňují dům buď zcela otevřít, nebo naopak zcela uzavřít.

Zařízení domu pak odráží přání klientů, kteří si přáli lehký plážový styl. Proto jsou v interiéru použity především ty barvy, textury a materiály, které navozují dojem lehkosti a měkkosti.

Architekti zároveň volili moderní designové prvky, které mají ale jasnou a hlubokou vazbu k historii.

Kuchyň a koupelnový nábytek je dílem místních řemeslníků, stejně jako většina dalšího nábytku v domě.

A je tu ještě jeden důležitý rys. Architekti při výběru veškerého zařízení a povrchů hleděli také na jejich trvanlivost a odolnost. To proto, že v době, kdy rodina sama v domě nepobývá, jej pronajímá.

Z hlediska uspořádání architekti pojali dům, jehož projekt nazvali Casa Azúcar (Cukrový dům), velmi tradičně. Přízemí slouží jako hlavní společenská zóna, která je plně provázaná se zahradou. Je zde kuchyň, jídelní část a obývací část a k tomu navíc jeden samostatný obývací pokoj. Vše doplňují dvě ložnice. Horní podlaží, které má menší půdorys než přízemí, je pak řešeno jako ryzí soukromá zóna vyhrazená pro odpočinek. Jsou zde proto tři ložnice.