Dům, který dýchá s lesem

Poměrně strmý a hodně zastíněný západní svah byl pro architekta velkou výzvou. Eric Grondal se jí zhostil v duchu svých tvůrčích zásad, které jsou založeny na citlivém individuálním přístupu ke každému místu, na pečlivé analýze lokálních podmínek a důmyslném využití jejich potenciálu.

Ateliér Grondal Architecture cíleně usiluje o trvale udržitelný rozvoj, o bioklimatickou architekturu fungující v maximální symbióze s přírodou.

„Lesní dům“ je navržen jako energeticky pasivní stavba s minimální tepelnou ztrátou, vytápěná tepelným čerpadlem, využívající solární kolektory a také dešťovou vodu. Díky plášti z tmavého patinovaného měděného plechu se téměř ztrácí ve stinném spodním patře lesa, ale uvnitř nechybí ani světlo, ani sluneční paprsky a výhled.

Základem každé energeticky úsporné stavby je kompaktní tvar a správná orientace ke světovým stranám. V tomto případě je obdélníkový dům orientován kolmo ke svahu tak, aby jeho zčásti prosklená jižní strana byla maximálně vystavena slunci.

Díky velkorysému posuvnému systému lze prosklenou plochu zasunout do obvodového pláště a dům úplně otevřít, aby sál plnými doušky svěží lesní ovzduší.

Sluneční paprsky laskají i vysoké okno v západním průčelí, které zároveň umožňuje krásný výhled do přírody, zatímco na severní straně probíhá jen úzký okenní pás na fasádě a ve střeše.

Přestože zvenku dům vypadá tmavý, interiér má vyvážené přirozené osvětlení po celý den i v průběhu všech ročních období. Netrpí přehříváním, nikoho neobtěžuje přemíra ostrého slunce, ale ani pochmurné šero.

Spodní podlaží, z velké části zapuštěné do svahu, tvoří stavební i funkční základnu (hlavní vstup, pracovna, technická místnost), na níž vyrůstají dvě obytná podlaží. Obě jsou založena na jednoduchém přehledném půdoryse.

Jádrem přízemí – a jádrem společného rodinného života – je ústřední prostor při velké prosklené stěně, vybavený kuchyňskou linkou a velkým jídelním stolem.

Za hezkého počasí se celá 7,5 m široká a téměř 3 m vysoká prosklená plocha otevře na terasu a svěží vůně lesa naplní celý dům.

Za zády kuchyně se řadí místnosti zázemí – úložné prostory, technická místnost a sklad. Tato životu nezbytná partie se nenápadně ztrácí zapuštěna do terénu, zatímco na opačné straně dům vyčnívá volně nad svah a odlehčuje masivní hmotu domu. Zde má své místo sezení a otevřené schodiště do patra.

Na schodišťovou halu nahoře navazuje podélná chodba, z níž se vstupuje do tří dětských pokojů, rodičovské ložnice a koupelen.

Ke konceptu trvale udržitelné architektury patří jak promyšlené dispoziční a energetické řešení, tak i volba kvalitních trvanlivých materiálů. Zde si podávají ruce režné zdivo, beton, kov, kámen a „neviditelné“ sklo.

Jejich autentický ráz, tlumené zemité barvy a přirozené vlastnosti, s nimiž architekt dobře pracoval, dávají charakter a tvář jedinečnému a zdravému bydlení s nadčasovou krásou. Dílo vytvořené s pokorou k přírodě se stalo základnou harmonického života celé rodiny.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz