Článek
V předvečer první světové války postavil na okraji jaroměřské vilové čtvrti Na Ptákách pozoruhodný rodinný dům architekt Ladislav Skřivánek. Tvůrce líbezných, jen málo dekorovaných staveb se secesními rostlinnými motivy, ale i hodně strohých modernistických děl.
Kolegové Skřivánkovi moc nefandili, jeho stavby jim připadaly zpátečnické
Architekt byl ve dvacátých a třicátých letech funkcionalisty, kteří vyzdvihovali funkčnost a účelnost staveb, nenáviděn za své monumentální stavby, navržené v duchu české neorenesance a architektury inspirované florentským stylem.
Opovržení pokrokových architektů Skřivánkovým pozdním dílem, z jejich pohledu zpátečnickým, přispělo k pozapomenutí jeho rané tvorby, která ovšem obstojí v konkurenci s nejlepšími příklady české moderní architektury prvního desetiletí 20. století.
V začátcích své kariéry Skřivánek experimentoval s někdejšími architektonickými styly. Nicméně už kolem poloviny prvního desetiletí 20. století architekt navrhl několik pozoruhodných secesních staveb, charakteristických národním ornamentem, později doplňovaným „často nabádavými a vlasteneckými obrazy a nápisy“.
V případě jaroměřského domu je zřejmá inspirace venkovským stavením z oblasti krkonošského podhůří. Jeho typické příkré sedlové střechy, používané kvůli drsnějším klimatickým podmínkám, skrývaly pod svými krovy často i dvě další obytná podlaží, což je vidět i v případě Skřivánkovy jaroměřské práce.
Charakter venkovského stavení architekt podtrhl uzavřeným dvorem. Navrhl poetické intimní zákoutí oddělené oblouky, skrz které byla přístupná ovocná zahrada za domem. Z dvorku, který dodnes střeží betonový aligátor, je přístupný samotný dům.
Ani interiéru se inspirace klasickým venkovským domem nevyhnula. Centrálním prostorem uvnitř není schodišťová dvorana, ale obytný pokoj. Prosté interiéry, nabízející ovšem komfort centrálního horkovzdušného topení, ladí s jednoduchým vnějškem domu.