Hlavní obsah

Dům inspirovaný venkovskými stavbami sice chátrá, nezapře ale poetiku

Novinky, Text: Jakub Potůček, editace: tnk

Fasáda jaroměřského domu od architekta Skřivánka, uvnitř jinak dobře zachovaného, sice chátrá, ale její patina ve spojení s podmanivě řešeným dvorem a okrasnou zelení stavbu obohacuje o nechtěnou krásu, kouzlo starých zašlých časů.

Foto: Autorský tým publikace slavné vily Královéhradeckého kraje

Vila s adresou: Na Ptákách čp. 318, Jaroměř

Článek

V předvečer první světové války postavil na okraji jaroměřské vilové čtvrti Na Ptákách pozoruhodný rodinný dům architekt Ladislav Skřivánek. Tvůrce líbezných, jen málo dekorovaných staveb se secesními rostlinnými motivy, ale i hodně strohých modernistických děl.

Kolegové Skřivánkovi moc nefandili, jeho stavby jim připadaly zpátečnické

Architekt byl ve dvacátých a třicátých letech funkcionalisty, kteří vyzdvihovali funkčnost a účelnost staveb, nenáviděn za své monumentální stavby, navržené v duchu české neorenesance a architektury inspirované florentským stylem.

Foto: Autorský tým publikace slavné vily Královéhradeckého kraje

Chloubou vily jsou poetická zákoutí a romantickými architektonickými prvky.

Opovržení pokrokových architektů Skřivánkovým pozdním dílem, z jejich pohledu zpátečnickým, přispělo k pozapomenutí jeho rané tvorby, která ovšem obstojí v konkurenci s nejlepšími příklady české moderní architektury prvního desetiletí 20. století.

Foto: Autorský tým publikace slavné vily Královéhradeckého kraje

Stavba vypadá zvenku jako klasický venkovský domek.

V začátcích své kariéry Skřivánek experimentoval s někdejšími architektonickými styly. Nicméně už kolem poloviny prvního desetiletí 20. století architekt navrhl několik pozoruhodných secesních staveb, charakteristických národním ornamentem, později doplňovaným „často nabádavými a vlasteneckými obrazy a nápisy“.

Foto: Autorský tým publikace slavné vily Královéhradeckého kraje

Architekt volil různé tvary a velikosti oken, které stavbě dodávají na zajímavosti.

V případě jaroměřského domu je zřejmá inspirace venkovským stavením z oblasti krkonošského podhůří. Jeho typické příkré sedlové střechy, používané kvůli drsnějším klimatickým podmínkám, skrývaly pod svými krovy často i dvě další obytná podlaží, což je vidět i v případě Skřivánkovy jaroměřské práce.

Charakter venkovského stavení architekt podtrhl uzavřeným dvorem. Navrhl poetické intimní zákoutí oddělené oblouky, skrz které byla přístupná ovocná zahrada za domem. Z dvorku, který dodnes střeží betonový aligátor, je přístupný samotný dům.

Foto: Autorský tým publikace slavné vily Královéhradeckého kraje

Interiér vily byl sjednocen díky dřevěnému obložení a použití stejného materiálu i na nábytek.

Ani interiéru se inspirace klasickým venkovským domem nevyhnula. Centrálním prostorem uvnitř není schodišťová dvorana, ale obytný pokoj. Prosté interiéry, nabízející ovšem komfort centrálního horkovzdušného topení, ladí s jednoduchým vnějškem domu.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám