Článek
Koncem dubna 1934 požádali František Opavský, zástupce firmy Ferrum z Frýdlantu nad Ostravicí, a jeho žena Milada o povolení ke stavbě rodinného domu na území Mariánských Hor.
Manželé Opavští si pro novostavbu vybrali rohovou parcelu v bloku vyplněném dalšími rodinnými domy. Nejednalo se ale o čistě vilovou čtvrť. V sousedních blocích blíž hlavní komunikaci vyrostly řadové městské domy, které oddělovaly pozemek od rušné ulice.
Z plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, vzniklých v druhé polovině dubna, je patrné, že pro stavebníky navrhl dvoupatrový rodinný dům se třemi obytnými podlažími na obdélném půdorysu.
Vilu postavila moravskoostravská firma Theodor Kreutz, podnikající v oblasti železobetonových staveb. Vile totiž dominuje právě železobeton s omítaným cihelným zdivem.
Budování postupovalo velmi rychle. Výsledek nebyl na Fuchse nijak překvapivý. Stavba má funkcionalistické tvary, které jsou ale ozvláštněny mnoha prvky. Pultová střecha, terasy, balkony a schodišťový výstupek rozčlenily strohou podobu objektu. Výrazným ozvláštňujícím prvkem se stala i rohová okna, kruhová okénka, či motiv režné cihly komínového tělesa.
Hlavní obytnou místnost bytu v jižní části, rozdělenou původní dřevěnou prosklenou příčkou, spojovalo s podkrovím jednoramenné dřevěné schodiště. Tam byly majitelům domu k dispozici dva pokoje, šatna, koupelna a temná komora.
Všechna podlaží domu propojuje dvojramenné železobetonové schodiště z umělého kamene s kovovým zábradlím, vyplněným drátěným pletivem. V suterénu byla umístěna prádelna, sušírna, sklepy, kotelna a garáž.
V přízemí se nacházel byt se třemi pokoji, s kuchyní a původně i s pokojíkem služebné, s koupelnou a toaletou, přístupnými z předsíně, prosvětlené dveřmi na malý balkon v severním zahradním průčelí.
Obdobné řešení interiéru má byt v prvním patře, ale ten byl řešen jako mezonetový, takže k němu patřilo i podkroví, respektive druhé patro domu. Bylo tomu tak proto, že majitel Opavský chtěl mít z části bytu v patře kancelář. Dům byl později majiteli definitivně rozdělen na tři bytové jednotky.
Bohuslav Fuchs se poprvé na Ostravsku uplatnil v soutěži na lidové divadlo a jako člen poroty soutěže na ostravský Dům umění o dva roky později. Zájem místních stavebníků Fuchse dokonce vedl k založení vlastní pobočky brněnské projekční kanceláře v Tyršově ulici.
Předpokládané navázání na dosavadní realizační úspěchy se však nekonalo. Rodinný dům manželů Opavských se stal poslední Fuchsovou ostravskou uskutečněnou stavbou. Dnes je stavba kulturní památkou.