Článek
Zadáním architektů bylo vytvořit přístavbu k nedávno opravenému dvoubytovému rodinnému domu z období první republiky.
Nová přístavba z roku 2007 je od architektů Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga z ateliéru A69. Architekti se nesnaží na východní straně staršího objektu na existující stavbě parazitovat, ani ji zastiňovat, naopak se pokouší o souznění starého a nového, čímž ze současné architektonické produkce výrazně vybočují.
Návrh vyšel z existující části rekonstrukce původního domu. Architekti se museli vypořádat s předsazenou betonovou deskou s vymístěným exteriérovým schodištěm, zdí u vstupní branky a parkovacím stáním vymezeným gabiony.
Proto se rozhodli celek stavby sjednotit pomocí dvou betonových desek. První pokrývá garáže, sklad, přístupovou terasu se závětřím, hlavní obytný prostor, pobytovou terasu a oplocení.
Především ale vymezuje jádro domu, kterým je vejcovité atrium se zachovanými vzrostlými stromy z původní zahrady.
Tvar atria měl být podle prvních záměrů kruhový, ale bylo rozhodnuto respektovat stávající stromy. Nadneseně lze říci, že se nová přístavba snaží zdařile zachovat zahradní charakter prostoru.
Druhá, vyšší deska překrývá další obytné a intimnější prostory. Ložnice jsou umístěny v nejklidnější východní části, dispozičně se volného prostoru vůbec nedotýkají. Pod touto zelení pokrytou deskou jsou také koupelny a pracovna.
Do vejcovitého atria směřují kuchyň, jídelní kout a hlavní obytný prostor. Ty díky proskleným stěnám vytvářejí dojem zimní zahrady. Prosklení do atria je vyváženo na protilehlé stěně podstropním pásovým oknem.
Přístavba má ocelový skelet, střešní deska je z voděodolného betonu a přiznané jsou betonové tvárnice. Materiály jsou citlivě propojeny - dřevo, beton, ocel a sklo se snoubí se zelení v jádru stavby.
Architekti se nebáli otevřít jádro domu, ale soukromí je zachováno dostatečně v krytých terasách, stejně jako uvnitř domu. Vyrovnat se s obtížemi parcely se jim podařilo rozhodně tvůrčím přístupem.
Zdroj: Slavné pražské vily, Filip Šenk